Šokující zvrat: konec výzkumu vraků Franklinových lodí

 První polovina září je období, kdy zájemci o Franklinovy expedici netrpělivě vyčkávají zprávy o pokračování výzkumů vraků Franklinových lodí. Krátké arktické léto totiž umožňuje výzkumným lodím Parks Canada doplout do Viktoriiny úžiny a několik dní či v lepším případě týdnů vysílat potápěče i robotické podvodní plavidla k vrakům HMS Erebus a HMS Terror.

Na podrobnosti ale zpravidla čekáme marně: Parks Canada provozují pro mne nepochopitelnou politiku tajnůstkaření, kdy se výsledky dozvídáme i s několikaletým zpožděním.

Abych nebyl špatně pochopen: chápu, že interpretace řady předmětů a záběrů není jednoduchá. Ale snad by neškodilo vydat alespoň krátkou zprávu o uskutečněných průzkumech dříve než rok poté; o průběžném informování o dalších pracech nemluvě (jak se asi vede zápisniku vytaženému ze spíže na Erebu?).

Parní stroj v podpalubí HMS Erebus. Foto: Ryan Harris/Parks Canada

Tento rok si Parks Canada přichystaly obzvlášť kruté překvapení: v září zveřejnily zprávu o výsledcích ponorů z roku 2024 (obsahující úžasné fotografie z HMS Erebus!), a “mezi řečí”, v části nazvané eufemisticky “Next Steps”, “Další kroky”, sladkým jazykem korporátních píáristů sdělily:

Po více než deseti letech průzkumů vraků lodí HMS Erebus a HMS Terror přechází v roce 2025 Parks Canada od aktivního archeologického výzkumu k pravidelnému a vhodnému monitorovacímu programu, který byl vyvinut společně s Inuity, a zároveň podporuje vývoj nové výzkumné strategie. Ta zajistí zachování a pamětní integritu vraků lodí HMS Erebus a HMS Terror v rámci Národního historického místa. (zvýraznění tučným písmem provedl autor tohoto komentáře)

V duchu nejhorších tradic Parks Canada se opět nedozvídáme nic: proč byly průzkumy ukončeny (téměř jistě seškrtání finančních prostředků. ale proč to nepřiznat?), kdo o tom rozhodl, kdy, co je ta "nová výzkumná strategie, zda je nějaká naděje na obnovení ponorů, a co u všech čertů znamená "pamětní integrita" (v originále "commemorative integrity").

Připomeňme, že na jednu stranu HMS Erebus hrozí rozpad, zatímco mnohem zachovalejší a bezpečněji "uložený" HMS Terror je prozkoumán jen minimálně (právě proto, že důraz byl kladen na výzkum ohroženého Erebu).

Je také otázkou, zda strategie „široce založeného průzkumu“ — systematického mapování a dokumentace celé lodi — byla tou nejšťastnější volbou. Ano, z vědeckého hlediska je to bezpochyby ideál. Jenže v prostředí omezených zdrojů a krátkého arktického léta možná dávalo větší smysl zaměřit se na cílené vyzdvižení nejcennějších artefaktů, které nesou přímou vypovídací hodnotu. Místo toho se zdá, že spousta „rozinek“ — jako případné lodní deníky a osobní písemnosti — zůstala nedotčena. A nyní hrozí, že už se k nim nikdo nikdy nedostane.

Ideální by bylo, kdyby se rozhodnutí o ukončení výzkumů podařilo vrátit. Ale zešílevší svět má bohužel naléhavější starosti, než hledání příčin zkázy expedice z poloviny předminulého století...

Z jiného soudku: pokud chcete dostávat do e-mailu občasný přehled novinek o Franklinově expedice (max 1x měsíčně). zaregistrujte se zde!