tag:blogger.com,1999:blog-61597575791317883422024-02-20T22:19:42.373+01:00Franklinova expediceObčasník. Česky & sometimes poor EnglishRadouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.comBlogger17125tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-86781051421266985552022-01-01T20:40:00.000+01:002022-01-01T20:40:30.934+01:00Wiki o Franklinově expedici na Nový rok v novém hávu<p> Opravdu to tak nebylo záměrně načasováno a plánováno, ale prostě to tak vyšlo.</p><p>Dnes (<b>1. ledna 2022</b>) se konečně podařilo <b>wiki o Franklinově expedici</b> na adrese <a href="https://www.franklinova-expedice.cz">https://www.franklinova-expedice.cz</a> spustit ve vzhledově výrazně pozměněné podobě. Jde ale jen o nejviditelnější začátek podstatnějších změn v jejím obsahu a fungování.</p><span><a name='more'></a></span><p>Hlavním cílem vzhledové změny bylo <b>vylepšit zobrazení stránek na mobilních zařízeních</b> (tj. na úzkých displejích). Ve výsledku budou mít stránky wiki snad <b>výrazně přehlednější rozvržení</b> i na velkých displejích: kromě titulky se podívejte na stránku <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/John_Gregory">John Gregory</a> (ostatní stránky zatím nejsou takto upraveny).</p><p>Stručně řečeno: <b>navigace</b>, která byla vlevo, <b>je nyní nahoře</b> (a snad výraznější). Pro vlastní obsah stránky tak zbývá větší prostor, což umožnilo <b>využít pravého sloupce pro umístění doplňujících informací</b>, takže na širokém displeji je stránka kratší a její jednotlivé části jsou lépe viditelné.</p><p><b>Odkazy na další související weby</b> (mapová aplikace, vyhledávání a blog) jsou nyní <b>ve svislém pruhu zcela vpravo</b>.</p><p>Nová podoba wiki využívá jako grafické téma plně responsivní skin <a href="https://foreground.wikiproject.net/" target="_blank">Foreground</a>, založený na CSS frameworku <a href="https://get.foundation/sites/docs-v5/" target="_blank">Foundation</a>. Různé <b>boxíky a tabulky</b> na stránkách wiki by tak (postupně) měly <b>získat jednotný, přehlednější a atraktivnější vzhled</b>.</p><p>Další kroky budou (kromě vychytání chyb spojených s novou verzí) pochopitelně úprava stávajících stránek do nového layoutu (viz již zmíněný příklad již upravené stránky <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/John_Gregory">John Gregory</a>). </p><p>Vpravdě revoluční by však mělo být (zatím jen plánované) nasazení <a href="https://www.mediawiki.org/wiki/Extension:Cargo" target="_blank">rozšíření Cargo</a>, díky němuž by mělo být možné omezit množství "ruční" práce (například s udržováním různých seznamů a odkazů). Ale o tom příště, až tento záměr získá konkrétní podobu.</p><p>Pokud máte k nové podobě wiki jakékoli připomínky a náměty, napište je prosím buď sem do komentářů, anebo na e-mail <a href="mailto:info@franklinova-expedice.cz">info@franklinova-expedice.cz</a></p><p><br /></p>Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-26786643581204143122020-08-16T17:14:00.007+02:002022-01-09T10:10:52.736+01:00Tipy na mapy a blogyPo delší době jsem měl trochu času rozhlédnout se "kolem" a zde se chci podělit o pár franklinovských informačních zdrojů, na které jsem narazil.<span><a name='more'></a></span><div><div><h4 style="text-align: left;">Mapy</h4><div>Pokud je o mapy, tak se určitě podívejte na <a href="https://kabloonas.blogspot.com/p/arctic-maps.html" target="_blank"><b>mapy (vytvořené v Google Maps) Andrése Paredese</b></a> zodkazované ze stránky na <a href="https://kabloonas.blogspot.com" target="_blank">jeho blogu KABLOONAS</a>.</div><div><br /><div><div>Najdete tam v podstatě vše, co souvisí nejen s <a href="https://www.google.com/maps/d/viewer?mid=1ee6QW261OiAFYt_lMWMXDPEG2jyplkuU" target="_blank">Franklinovou expedicí</a>, ale i s polárními výpravami obecně: od <a href="https://www.google.com/maps/d/viewer?mid=1ut5VTjqVRtgth0lT0OYE6LcW5TQvY8R6" target="_blank">tras expedic</a> po <a href="https://www.google.com/maps/d/viewer?mid=1uJ-2t3nQqn3iUmvI_cN6PLv2uutaSJlu" target="_blank">místa úmrtí polárníků</a>. Na výstřižku níže je ukázka z mapy pozůstatků po Franklinově expedici.</div></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEheabLq-D6LWz44_vHuR4cZZRic9ouaKJB2Q_NajpKpviAe-rHDuO8CkYrEaNxIh8q4A6VJ-wP2NIldqae9fzZ_Etkk8t6ezc1_A6u16m44YypGuCErVTL8nDzOHtK6um7AZ0b3eWFg3Kg8/s943/mapa-andres.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="395" data-original-width="943" height="168" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEheabLq-D6LWz44_vHuR4cZZRic9ouaKJB2Q_NajpKpviAe-rHDuO8CkYrEaNxIh8q4A6VJ-wP2NIldqae9fzZ_Etkk8t6ezc1_A6u16m44YypGuCErVTL8nDzOHtK6um7AZ0b3eWFg3Kg8/w400-h168/mapa-andres.png" width="400" /></a></div><div><br /></div><div><br /></div><div>U map ještě zůstaňme: na webu <a href="https://www.raremaps.com/" target="_blank">RareMaps,com</a>, který by vůbec stál za bližší prozkoumání, je k dispozici mj. interaktivní prohlížečka mapy <a href="https://www.raremaps.com/gallery/detail/37625/map-of-the-countries-round-the-north-pole-stanford" target="_blank"><b>Map of the Countries Round the North Pole</b></a>. Kromě dobových geografických názvů uvádí i názvy a letopočty objevitelských expedic, viz ukázka na obrázku.</div></div></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEwVLYg5A9_zmmFUGvecNV-fARk65o06GkevHVseF-hdtHzlX-wQOhuoIsoOWuEahrTeE6lxTdxKMcKYFltFQJwUd1VZnuZDPApp0YRHyAcHDroMpbGv6lsjkWgN9WbEn13hHqGTkwHQOa/s847/mapa-round.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="628" data-original-width="847" height="297" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEwVLYg5A9_zmmFUGvecNV-fARk65o06GkevHVseF-hdtHzlX-wQOhuoIsoOWuEahrTeE6lxTdxKMcKYFltFQJwUd1VZnuZDPApp0YRHyAcHDroMpbGv6lsjkWgN9WbEn13hHqGTkwHQOa/w400-h297/mapa-round.png" width="400" /></a></div><div><br /></div><h4 style="text-align: left;">Blogy</h4><div><div>Poznámka na úvod: Napsat tento příspěvek mne napadlo při doplňování odkazů na wiki a do boxíku "Seznam blogů" na tomto blogu, protože jsem narazil na dva zajímavé anglickojazyčné blogy, na něž bych rád upozornil. Až během psaní jsem zjistil, že již výše zmíněný Andrés napsal před 4 dny text "<a href="https://kabloonas.blogspot.com/2020/08/franklin-related-new-blogs-storm-is.html" target="_blank">Franklin related new blogs - the storm is growing in strength</a>", kde si o stejném tématu a stejných blozích můžete přečíst v angličtině mnohem kvalitnější text. (Hi, Andrés. This is not a plagiarism; I just did not know you have already written about the same topic 4 days earlier... :-) )</div></div><div><br /></div><div><div><a href="https://finger-post.blog" target="_blank"><b>Blog "Finger-Post"</b></a> (či celým názvem "THERE STOOD NO FRIENDLY FINGER-POST TO GUIDE US") od <a href="https://finger-post.blog/alison-freebairn-about-me/" target="_blank">Alison Freebairnové</a>, skotské badatelky pobývající v Ženevě, obsahuje k dnešnímu datu 20 článků (pár z nich je chráněno heslem (?)) a už podle názvů rozhodně stojí za prostudování. Namátkou:</div><div>"<a href="https://finger-post.blog/2019/08/20/beechey-papers-rediscovered/" target="_blank">Beechey Papers rediscovered in The National Archives</a>", "<a href="https://finger-post.blog/2020/04/05/easy-money-the-theft-of-franklin-relics-in-1878/" target="_blank">Easy money: the theft of Franklin relics in 1878</a>" a a najde se i něco pro milovníky psů (patřím mezi ně): "<a href="https://finger-post.blog/2020/06/27/sultan-a-franklin-search-dog-in-london/" target="_blank">Sultan: A Franklin sled dog in London</a>".</div></div><div><br /></div><div><a href="https://www.illuminator.blog/" target="_blank"><b>illuminator dot blog</b></a> má netradiční design (připomíná kolekci fotografií, kterou ale také většina příspěvků je), patrně nějak rozbitý RSS kanál (zkusím autora bloga, jímž je <a href="https://www.illuminator.blog/p/logan.html" target="_blank">Logan Zachary</a>, upozornit) a, což mne jako dlouholetého odpůrce Facebooku mrzí, vypnuté komentáře s tím, že diskuse probíhá ve <a href="https://www.facebook.com/groups/11434844549/" target="_blank">facebookové skupině</a>.</div><div><br /></div><div><div>Obsahově je (soudě z těch pár článků, které jsem si stihl prohlédnout) odlišný od ostatních franklinovských blogů právě tím, že převažují (nadmíru zajímavé!) fotografie, například v příspěvku "<a href="https://www.illuminator.blog/p/victorian-relics.html" target="_blank">The Victorian Reliquary</a>" (fotografie pozůstatků Franklinovy expedice nalezených ve viktoriánské době). Fotografie často doprovází původní objevy a postřehu, například v <a href="https://www.illuminator.blog/p/cracroft.html" target="_blank">příspěvku o rozluštění nápisu na náhrobku Sophie Cracroft</a> (včetně překvapivé, snad náhodné souvislosti se záhadnými "Peglar Papers"). </div><div><br /></div><div>Příspěvky jsou často doprovázeny odkazem na původní diskusi ve zmíněné facebookové skupině "Remembering the Franklin Expedition", což zřejmě vysvětluje, proč autor nechce tříštit případné reakce mezi blog a tuto skupinu.</div></div><h4 style="text-align: left;">Další odkazy</h4><div>Pokud byste chtěli tipy na další blogy, weby a jiné informační zdroje na webu, podívejte se na stránku nazvanou vynalézavě "<a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Informa%C4%8Dn%C3%AD_zdroje" target="_blank">Informační zdroje</a>" :-) na <a href="https://www.franklinova-expedice.cz" target="_blank">wiki o Franklinově expedici</a>.</div></div><div><br /></div><div>Pokud naopak máte vlastní tipy na zajímavé informační zdroje, podělte se s nimi v diskusi pod článkem!</div>Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-18583319017639429212020-02-22T00:15:00.003+01:002020-08-11T16:24:23.228+02:00Nová verze mapy Franklinovy expedice k testování<b><span style="background-color: white;"><span style="color: #cc0000;">Aktualizace z 11. srpna 2020</span></span></b><br />
<span style="background-color: white;"><span style="color: #cc0000;">Od 1. srpna je zveřejněna ostrá verze aplikace na adresách:</span></span><div><ul style="text-align: left;"><li><span style="color: #cc0000;"><span style="background-color: white;"><a href="https://mapa.franklinova-expedice.cz"><b>https://mapa.franklinova-expedice.cz</b></a> (česky)</span></span></li><li><span style="background-color: white; color: #cc0000;"><a href="https://map.franklinova-expedice.cz"><b>https://map.franklinova-expedice.cz</b></a> (anglicky)</span></li></ul></div><div><span style="background-color: white; color: #cc0000;">Nový článek s popisem možnosti vložení mapy do Vašich vlastních stránek v přípravě!</span></div><div><br /><div>
Momentálně je sice žhavou novinkou <a href="https://nunatsiaq.com/stories/article/83925/" target="_blank">zveřejnění nálezů z loňských ponorů potápěčů Parks Canada k HMS Erebus</a>, ale možná někoho zaujme i podstatně méně dramatická informace související s touto expedicí.<br />
Na adresách:<br />
<br />
<ul>
<li><a href="https://mapa.franklinova-expedice.cz/beta"><b>https://mapa.franklinova-expedice.cz/beta</b></a></li>
<li><a href="https://map.franklinova-expedice.cz/beta"><b>https://map.franklinova-expedice.cz/beta</b></a></li>
</ul>
<br />
jsou k dispozici pro otestování česká a anglická varianta <b>nové verze mapová aplikace</b>, zobrazující místa a trasy související s Franklinovou expedicí. Níže bych rád vysvětlil, co přináší nového, proč vznikla a jak ji můžete pomoci vylepšit.<br />
<a name='more'></a><br />
Od července roku 2017 jsou v provozu mapové aplikace na <a href="https://mapa.franklinova-expedice.cz/">https://mapa.franklinova-expedice.cz</a> a <a href="https://map.franklinova-expedice.cz/">https://map.franklinova-expedice.cz</a> (podrobnější popis jejich fungování viz <a href="https://franklinova-expedice.blogspot.com/2017/07/interaktivni-webova-mapa-franklinovy.html" target="_blank">článek na tomto blogu</a>). Během času se ukázalo, že způsob, jakým je mapová aplikace napsána, komplikuje její další rozvoj a obohacování o další funkcionality.<br />
<h3>
Co přináší nová verze</h3>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXUbHJHc-NtACMBR7NZd18cf1KPVQ9ZdMqDe3wt-ghMEA9U4mfYfpuxht-46UqxXsSCU4E1eJ90JQ5bAXZR37iX42iboqTGQm4kFtZ-QKC7n_odsD2Cn96JJcUTHQvRQH74NSfNK5Ztq7t/s1600/mapa-mereni.PNG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="448" data-original-width="487" height="294" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXUbHJHc-NtACMBR7NZd18cf1KPVQ9ZdMqDe3wt-ghMEA9U4mfYfpuxht-46UqxXsSCU4E1eJ90JQ5bAXZR37iX42iboqTGQm4kFtZ-QKC7n_odsD2Cn96JJcUTHQvRQH74NSfNK5Ztq7t/s320/mapa-mereni.PNG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Měření vzdálenosti v nové verzi aplikace</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<br /></div>
Proto od loňského léta začala vznikat zcela nová verze, která přináší následující novinky:<br />
<br />
<ul>
<li><b>Legendu</b> (vysvětlení symbolů pro jednotlivé objekty)</li>
<li><b>Vyhledávání</b> v tematických vrstvách (objektech)</li>
<li><b>Měření</b> v mapě (geografická poloha, vzdálenost, plocha)</li>
<li>Možnost <b>odkazovat na konkrétní místo</b> na mapě (stačí zkopírovat URL v adresním řádku prohlížeče).</li>
<li>Možnost <b>odkazovat na vybraný objekt</b> na mapě (tlačítko Odkaz v infookně o objektu) – příklad odkazu na <a href="https://mapa.franklinova-expedice.cz/beta/?mapa=!167@-10960816.808712745,10703696.527101237,7.333333333333333~0:1;1:0;2:0,1,2" target="_blank">člun nalezený poručíkem Hobsonem</a>.</li>
<li>Možnost <b>vkládání mapky do webových stránek</b> – využití na wiki o Franklinově expedici již brzy!</li>
</ul>
<h3>
Co nová verze naopak (zatím) nepřináší</h3>
Současně je třeba vzít v úvahu, že:<br />
<br />
<ul>
<li><b>Mapový obsah</b> (body, trasy...) je (zatím, viz dále) <b>stejný jako u dosavadní verze</b>. Změny se týkají pouze aplikace jako takové, ne dat, které zobrazuje.</li>
<li><strike>Nová verze (na rozdíl od dosavadní) zatím <b>neobsahuje žádné nástroje pro posílání připomínek k mapě</b> a k mapovému obsahu (žádné návrhy na opravu překlepů, doplnění odkazů, změnu polohy objektů...).</strike> <i>Aktualizace 3. května 2020: Na webu je nyní nová beta verze 0.8, která tyto nástroje již obsahuje.</i></li>
</ul>
<br />
Protože ale prvotní motivací pro tvorbu nové aplikace bylo právě snadné přidávání nových objektů do mapy, je v plánu během jara tyto editační funkce do nové mapové aplikace doplnit. Poté nová verze nahradí dosavadní mapovou aplikaci a bude čas i možnosti doplňovat nový obsah do mapy.<br />
<h3>
Připomínky vítány</h3>
<div>
Pokud Vás možnosti nové verze zaujaly (například odkazování na konkrétní objekty v mapě se může hodit leckomu), můžete snadno pomoci. Jakékoli <b>připomínky, náměty, hlášení chyb</b> v beta verzích (viz odkazy v úvodu článku) jsou <b><u>velmi vítány</u></b> na <a href="mailto:info@franklinova-expedice.cz">info@franklinova-expedice.cz</a></div>
<br />
<br /></div></div>Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-32079303801890463552018-07-03T18:22:00.002+02:002018-07-10T19:57:53.380+02:00„Death in the ice“ – franklinovská výstava v Greenwichi<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjr2wxai0UT6MrktybCC5a0w0kqjrD1zLngQRVrvbSRrQerK1U30XQCJtLeBw1uueyE41tolJpIAYsGBlYASMfoqNkaA3sgmr_DTi9A4ixRJZliEvNbEB0LFfkUVlz3HcE5B12qAVSgSx2a/s1600/poster.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="Plakát k výstavě" border="0" data-original-height="952" data-original-width="777" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjr2wxai0UT6MrktybCC5a0w0kqjrD1zLngQRVrvbSRrQerK1U30XQCJtLeBw1uueyE41tolJpIAYsGBlYASMfoqNkaA3sgmr_DTi9A4ixRJZliEvNbEB0LFfkUVlz3HcE5B12qAVSgSx2a/s200/poster.jpg" title="Plakát k výstavě" width="163" /></a></div>
<b>Bezesporu nejzávažnější a nejatraktivnější událostí loňského roku pro (přinejmenším evropské) „franklinisty“, byla obsáhlá a dozajista ultimativní výstava, kterou pod sugestivním názvem <i>„Death in the Ice“</i> uspořádalo <a href="https://www.rmg.co.uk/national-maritime-museum" target="_blank">National Maritime Museum</a> v londýnské Greenwichi z vlastních obsáhlých sbírek, doplněných aktuálními exponáty z kanadských nálezů. Někteří z nás měli naštěstí možnost výstavu (ukončenou začátkem tohoto roku) navštívit, takže bychom se rádi pokusili ne-li přímo o její recenzi, tedy alespoň o shrnutí dojmů. Bohužel pro zaneprázdněnost již neaktuálně, přesto však popis expozice (nyní se <a href="https://www.historymuseum.ca/franklin/" target="_blank">nacházející v Kanadě</a>) snad může být ještě zajímavý, i když je již přebit čerstvými dojmy z kontroverzního televizního seriálu, i důvěrou v nové kanadské nálezy v další sezóně…</b><br />
<a name='more'></a><br />
<i>Známé National Maritime Museum v Greenwichi je zajisté úctyhodnou tradiční institucí, nacházející se v historickém areálu - v části pompézního architektonického komplexu budov pro původně námořní účely, reprezentujících v dílech slavných architektů Inigo Jonese a Christophera Wrena klasickou britskou barokní architekturu. Samotné muzeum se honosí nepřebernými sbírkami exponátů, škoda však, že současné expozice jsou snad až příliš poplatné soudobému trendu „interaktivnosti“ za každou cenu - ač tomu donedávna ještě takto nebývalo. Což lze z hlediska atraktivnosti pro jakoukoliv věkovou skupinu návštěvníků bezpochyby považovat za opodstatněné, přesto však při shlédnutí stálých expozic lze nostalgicky želet dřívějšího tradičního muzeálního stylu, nepřeberného množství exponátů v nekonečných klasických vitrínách – tím spíše, pokud je dobře známo že se přitom v depozitech instituce „mračna“ exponátů stále nacházejí… A pokud současná podoba stálých expozic působí bohužel poněkud chaotickým dojmem s důrazem na snad až příliš velkou didaktičnost, ústřední dvorana s nejatraktivnějšími exponáty je pak až zcela nesystematickou prezentací ve stylu „každý pes jiná ves“, evidentně podřízenou jen snaze o co největší zmíněnou diváckou přitažlivost pro mládež a pod.</i><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVoUoSq9031VtFEOMTDqrEBb6NQ-rFvTiS2RzWHIqsQXix0tdFaFfZxBpKce3wJi6zrXckTIgHlWZION1OJx90VcskhlzyH6K8Qr5VkBUfBeg-Snb4vNHYogU5HuOnQRHb8K0d5wpRHCVZ/s1600/Exhib.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="Vlajky před vchodem do muzea" border="0" data-original-height="870" data-original-width="1160" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVoUoSq9031VtFEOMTDqrEBb6NQ-rFvTiS2RzWHIqsQXix0tdFaFfZxBpKce3wJi6zrXckTIgHlWZION1OJx90VcskhlzyH6K8Qr5VkBUfBeg-Snb4vNHYogU5HuOnQRHb8K0d5wpRHCVZ/s400/Exhib.jpg" title="Vlajky před vchodem do muzea" width="400" /></a></div>
Nicméně už k výstavě samotné! Byla provázena celkem masivní mediální kampaní, vč. charakteristického plakátového motivu (s nešťastným vousatým trosečníkem v kapuci a s počítačově vytvořenou lodí - dosti amatérsky, zamrzlou v ledovém poli v pozadí) – zásadním „poutačem“ u hlavního vchodu do muzea pak byl přesný počet (129) asi metrových modrých vlaječek na trávníku, reprezentujících všechny smutně zmizelé účastníky výpravy, s jejich jednotlivými jmény a hodnostmi či funkcemi na cedulkách, a motivem kotvy (jakožto křesťanského symbolu naděje) a heslem „Hope on – Hope ever“ - tento motiv pochází z praporu vyšitého samotnou lady Franklinovou pro jednu z hledačských expedic. I tato historická vlajka byl rovněž vystavena, stejně tak byl tento hlavní grafický motiv uplatněn na masivním počtu tématických suvenýrů v muzejním „shopu“.<br />
Přes nespornou sugestivitu a pocit zmaru nad počtem nešťastných obětí symbolizovaných řadami vlaječek, nelze se nezmínit o jedné perličce:<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6spMecPGFycL0niPj4igYHHq05dSiemFK53ZaQXV9BcCj30PztAY1TXJhjS9xk9AQgwapBX9FM1vE0LJiV5ir5WSRNI4pVqblMwM_Vnz8nfsZpgMJArTUmjTh9dLXgAaX0R7EYD3qbpXc/s1600/peglar-vyrez.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1068" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6spMecPGFycL0niPj4igYHHq05dSiemFK53ZaQXV9BcCj30PztAY1TXJhjS9xk9AQgwapBX9FM1vE0LJiV5ir5WSRNI4pVqblMwM_Vnz8nfsZpgMJArTUmjTh9dLXgAaX0R7EYD3qbpXc/s320/peglar-vyrez.jpg" width="213" /></a></div>
<i>Už na prvních fotografiích z čerstvě otevřené výstavy, byla zrovna v popředí vlaječka se známým jménem: pravděpodobného autora <a href="http://www.ric.edu/faculty/rpotter/potter_peglar_trafchron.pdf" target="_blank">záhadných zápisků z Franklinovy výpravy</a>, poddůstojníka Harryho Peglara. BOHUŽEL, bezpochyby </i><i>chybou </i><i>grafického studia realizujícího zakázku (kterážto pracovníkům muzea evidentně unikla), v </i><i>arci </i><i>nemožné podobě „Pegla<b>c</b>“ (s </i><i>„</i><i>c</i><i>“</i><i> na konci)!</i><br />
<i>Na chybičku jsme briskně upozornili, a můžeme si klásti za čest, že byla promptně opravena, což máme při vlastní návštěvě fotograficky zdokumentováno!</i><br />
<i>Po skončení výstavy učinilo Námořní muzeum šlechetnou nabídku, když slíbilo tyto vlajky, které kanadské verze výstavy nevyužije, zdarma zaslat </i><i>franklinovským zájemcům. </i><i>Pochopitelně jsme projevili zájem právě o o prožluklou peglarovskou, nicméně se zdá, že celá akce se zadrhla na problémech při demontáži. Zřejmě stále hledají v muzeu šroubovák, nebo na mapě adresu ve střední Evropě…</i><br />
<br />
Přes vlaječkovou upoutávku u hlavního vchodu (a následný průchod hlavní dvoranu se zmíněnou skrumáží – ač zajímavých – exponátů), příhodnější by býval byl příchod „vrchem“ přímo k pokladnám, vedle přilehlého shopu s mnoha (i víceméně tématickými) suvenýry. Cesta by takto byla vedla například kolem obrovského modelu Nelsonovy vlajkové řadové lodi HMS „Victory“ v gigantické lahvi (!), původně uměleckého artefaktu z Trafalgar Square k výročí bitvy, umístěného venku před horním vchodem. Stejně tak ale i kolem zajímavých soch, z nichž upoutává především plastika „námořnického krále“ Viléma IV. (1765 – 1837), podle kterého je vlastně pojmenován „hrob“ Franklinovy expedice, onen <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Ostrov_kr%C3%A1le_Vil%C3%A9ma" target="_blank">nešťastný arktický ostrov</a>!<br />
Samotná výstava se pak nacházela v suterénních prostorách budovy; přístupovému schodišti dolů pak vévodil opět onen zásadní všudypřítomný grafický motiv – vousatá postava s lodí v pozadí, samozřejmě s titulem výstavy: <i><b>„Death in the Ice“</b></i>, v provedení skutečně OBŘÍHO textilního billboardu, visícího mezi schody.<br />
Koncepce výstavy byla tvůrci pojednána formou (menších či větších) průchozích „kabinetů“. Hned po vstupu - koridoru se základními daty formou nápisu na stěně, který zdůrazňoval fenomén „The Franklin Mystery“, upoutal důraz na „multimediálnost“ expozice. Což tentokrát ale zapůsobilo jednoznačně sympatickým a lákavým dojmem! Takže hned při vchodu do úvodních prostor nás vítala trvalá zvuková nahrávka, s křikem racků, zvukem moře a především svištěním arktického větru, což jistě bylo přínosem k sugestivnosti expozice. Onen zmíněný současný symptomatický trend „interaktivnosti“ byl dobře patrný i nadále, ale v tomto případě působil dosti pozitivně, přestože bohužel některé počítačové prezentace už zřejmě momentálně nefungovaly…<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVcFnizXsAmtqBZQHovzaT-e0cm546p4Ggb2-bABfvyHvAYry5vdnYWj1EDZ4NBdlgDYkOsZ9sYsLEzDZUyxhG37cnfbfBnHHA3kvFugE4St7yQFUhQRfig9W5is4BwpaS-aKmk3Bg1rbx/s1600/Exhib_1.jpg" imageanchor="1"><img alt="Úvodní část výstavy" border="0" data-original-height="900" data-original-width="1200" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVcFnizXsAmtqBZQHovzaT-e0cm546p4Ggb2-bABfvyHvAYry5vdnYWj1EDZ4NBdlgDYkOsZ9sYsLEzDZUyxhG37cnfbfBnHHA3kvFugE4St7yQFUhQRfig9W5is4BwpaS-aKmk3Bg1rbx/s320/Exhib_1.jpg" title="Úvodní část výstavy" width="320" /></a></div>
<br />
První místnost byla především věnována životu Inuitů – Eskymáků, s důrazem na jejich důmyslné přizpůsobení („Inuit Witnesses“), drsným podmínkám Severu, bez kterého by zajisté sotva obstáli. Dokumentováno především trojrozměrnými exponáty - například eskymácký kajak, jejich oděvy – anoraky, panenky, dokumentace kontaktů Evropanů s Inuity (od Frobishera po Halla) a podobně… Už i v této úvodní místnosti bylo (kromě zmíněné zvukové stopy) hezkým multimediálním motivem promítání filmové smyčky s motivem arktické scenérie na stěnu – tu a tam i prošel lední medvěd! Pravdou je, že některé zajímavé artefakty se mezi ostatními mírně ztrácely, kupříkladu eskymácký nůž, zhotovený prokazatelně ze železa pocházejícího z Franklinových lodí, u jiných lze poněkud diskutovat o jejich vztahu k tématu – to se týká slavných eskymáckých trojrozměrných map pobřeží, vyřezaných z naplaveného dřeva , které však pocházejí z východního pobřeží Grónska a nelze se ubránit podezření na jejich možnou inspiraci evropskými mapami v těchto poměrně „civilizovaných“ končinách. Přes určitý pocit až přílišného důrazu na současný trend „pozitivní diskriminace“ ve smyslu vyzdvihování přínosu neevropských národů, nebylo ale možno exponátům upřít nepochybně značnou zajímavost.<br />
<br />
Další prostora byla spíše jen koridorem vedoucím dále – zde pak jednoznačně upoutala další velkoplošná projekce, uvozující atmosféru „An Arctic Obssesion“ – explorátorského (především britského) dobového úsilí, kterému pak byl věnován i další, spíše malý kabinet. Projekce ze smyčky v příhodně kruhovém formátu pak představovala tehdejší kolorovaná vyobrazení polárních expedic – s dobovou romantikou i naivitou, tu a tam roztomile doplněná animací – takže např. muži vlekli sáně (na dobovém vyobrazení poněkud nelogicky na pozadí plovoucích lodí), lední medvěd tu a tam skočil šipkou ze kry do moře, a podobně…<br />
Oné atmosféře pak odpovídal i následující nevelký zmíněný kabinet, kde jsme se setkali s dobovými portréty (např. sira Johna Barrowa), artefakty z předešlých expedic, i jinými dobovými rytinami, dokumenty a podobně. Zde pak jednoznačně největší atrakcí byly na jedné straně dobové porcelánové figurky sira Johna Franklina a lady Franklinové, na druhé pak především ORIGINÁLNÍ zachovaný tzv. admiralitní model trupu HMS „Erebus“, který sloužil jako „3D“ demonstrátor pro loděnici, pro provedení stavebních úprav na poslední expedici - v souvislosti se zabudováním lodního šroubu a šachty do které byl zatahován před ledem, a podobně… Tento pak byl příhodně doplněn (ve stejném velkém měřítku, dotaženým v rozestavěném stádiu narychlo do srovnatelné podoby trupu) současným modelem <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Terror" target="_blank">HMS „Terror“</a> vytvářeným Matthewem Bettsem. Rozpracovaný model je dobře znám z <a href="https://buildingterror.blogspot.com/" target="_blank">blogu</a> tohoto dnes nesporně největšího odborníka na podobu Franklinových lodí. Trochu zamrzelo, že Bettsův model byl označen pouze „ze soukromé sbírky“, bez uvedení autora – který si to ale nepochybně vynahradil současným zviditelněním jakožto „historický poradce“ televizního seriálu – přes pochyby o umělecké i faktografické hodnotě seriálu, lze jeho přínos ke ztvárnění lodí v něm považovat za excelentní!<br />
<br />
Přes tématicky odpovídající nákresy na stěnách (např. autentické plány lodí pro zástavbu parního stroje a šroubu, z majetku muzea) jsme se příhodně dostali do další, o to větší výstavní prostory. Tato, největší ze všech, byla uvedena mottem „Trapped by Ice“, stejně tak měla ale dokumentovat (podle výstavního „katalogu“, který je však spíše popularizující brožurkou, nedržící se důsledně koncepce výstavy) i „Life on Board“… Upoutal kupříkladu rozměrný olej na stěně (i dále byla pak expozice doplněna dobovými, často dosti slavnými obrazy) z majetku muzea, zobrazující <a href="http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/14798.html" target="_blank">HMS „Erebus“ v romantizujícím pojetí francouzského malíře ze 40. let 19. století</a>, který zřejmě v životě neviděl ledovou kru, zrovna tak jsme ale (včetně dobových daguerrotypií) nacházeli autentické pozůstatky po Franklinovi, <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/James_Fitzjames" target="_blank">Fitzjamesovi</a> a Crozierovi (medaile, hodinky, atd.) – na protilehlé straně pak vévodil vitríně originální jídelní servis z důstojnické jídelny Erebu (onen dobře známý „čínský“ porcelán, replikami ztvárněný v televizním seriálu), vyzdvižený při soudobém nálezu Erebu. Mezitím v jedné ze stolních vitrín, dokumentujících „život na lodích“ (stejně jako třeba na zdech originální nákresy důstojnických kajut, či plánů uložení mužstva), zaujalo mezi dobovými (byť třeba přímo z expedice nepocházejícími) navigačními přístroji (jako třeba sextant či patentní log – rychloměr) jen tak nenápadně umístěné COSI, považované nejprve za snad teploměr… Ale EJHLE, ono je to <a href="http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/2343.html" target="_blank">AUTENTICKÉ pouzdro na zprávy</a> systemizované Admiralitou – PRÁVĚ to, které chránilo zprávu z Victory Pointu! I když za rohem jsme našli ještě další větší (předobraz futrálu z TV seriálu), taková však byla používána až hledačskou expedicí Mc Clintockovou… Přičemž samotný originál slavné zprávy byl ještě navíc umístěn jinde – to vedlo k některým zmatkům a polemikám, které jsme si jakožto návštěvníci upřesňovali ještě dodatečně…<br />
Stejně tak se i dále ve stolních vitrínách nacházely předměty se vztahem k životu na lodích, i k expedici samotné. Od dobových ze sbírek muzea, avšak nikoliv z expedice (včetně některých replik, např. „devítiocasé kočky“), až po AUTENTICKÉ (přezky, knoflíky, střelivo apod., ale i přenosná kamna!), ať už z nálezů hledačských expedic, nebo soudobě vyzdvižených. Zde však asi narážíme na mírně rozpačitý pocit z koncepce expozice. Dalo by se možná očekávat, že AUTENTICKÉ nálezy z lodí a expedice budou třeba prezentovány zvlášť, s přihlédnutím k tomu zda pocházejí z dobových nálezů hledačských výprav, nebo ze současných objevů… Nicméně tomu takto nebylo, koncepce autorů výstavy se ubírala jiným směrem..<br />
<br />
Za rohem jsme pak opět dočkali poněkud systematičtějšího řazení exponátů. Další spojovací koridor byl věnován pátračské iniciativě lady Franklinové (kde vitríně dominovala ona originální vyšitá vlajka s motivem kotvy a hesla, využitá tvůrci výstavy jakožto její grafický motiv), a dostali jsme se k části, věnované expedici McClintockově… Přesto byly artefakty z ní (např. McClintockovy saně a ono pouzdro na zprávy) opět smíšeny s jejich franklinovskými nálezy, kupříkladu s onou poněkud záhadnou cedulí - <a href="http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/2025.html" target="_blank">„ručičkou“ z Beecheyho ostrova</a>, která měla zřejmě ukazovat k zakotveným lodím.<br />
I nadále jsme se k autentickým nálezům dostávali mezi pozůstatky z dalších pátracích expedic – třeba Dr. Raeho nebo (v doprovodných textech na panelech zmíněné jen dosti fragmentárně) poručíka Schwatky. Kromě třeba autentických plechovek od Goldnerových konzerv překvapila například velmi zachovalá brokovnice (nalezená McClintockovou výpravou ve franklinovském lodním člunu), čísi zednářská pečeť, nebo třeba OSOBNÍ <a href="http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/2078.html" target="_blank">Franklinův královský „Welfský“ (Guelphic) domácí řád</a> (Welfové byli hannoverským panovnickým rodem, tudíž tehdy vč. osoby královny Viktorie i britským) – se kterým si hrály eskymácké děti! Což ostatně i o osudu samotného Johna Franklina leccos podivného naznačuje…<br />
Až zde se pak teprve nacházel i <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Soubor:Franklinexpeditionnote.jpg" target="_blank">ORIGINÁL zprávy z Victory Pointu</a> – pod sklem ve skřínce osvětlitelné stisknutím koflíku, aby příliš netrpěla světlem. U ní především překvapila „flekatost“ a nečitelnost originálu, evidentně v knižních reprodukcích (ať už dříve fotograficky, nebo dnes počítačově) silně retušovaného…<br />
<br />
Dostali jsme se dále k poněkud svérázné sekci „What Killed the Crews?“, pojednané opět ve snaze o nemalou „interaktivitu“. V separátním malém kabinetu (s varováním, že není vhodné pro mládež!) jsme našli nějaké originální artefakty (např. košile) jednotlivých tří pohřbů na Beecheyho ostrově, vedle nich vždycky (po odkrytí víka zakrývajícího foto, zřejmě aby bylo naznačeno že shlédnutí je pouze na vlastní riziko) velkoformátová fotografie „pohřbu“ – v archeologickém smyslu, tedy foto autentických těl Torringtona, Hartnella a Braina v nálezovém stavu. Větší část této výstavní prostory pak předestírala jednotlivé hypotetické možnosti zkázy expedice – tj. např. kurděje, otrava olovem, tuberkulóza – formou vitrín s relevantními exponáty (včetně třeba lékařského preparátu tuberkulózních plic či uchovaného vzorku masa z Goldnerových konzerv a podobně, zaujala rovněž dobová lékárnička z výbavy některého z lodních chirurgů), pod každou z vitrín věnovaných jedné z možností, pak bylo lze odkrýt panely s argumentací „pro“ a „proti“.<br />
<br />
V tomto případě se však bylo nutno pozastavit nad poněkud příliš přímočaře předloženou „jednoznačnou“ variantou – všichni se zkrátka „zbláznili“ a táhli saně z Victory Pointu dokud nepopadali… Ve světle současných alternativních hypotéz, daných např. lokací nálezů vraků i reinterpretací dobových eskymáckých svědectví, snad bylo možno i jiné hypotetické scénáře (např. stacionární tábor a vysílané lovecké výpravy na jih, znovuobsazení lodí apod.) poněkud zohlednit.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXlsXqHwIRSkvNj6JeJ1QT7JMzXYteFEqUwYS_QIgGrEHps5AKv_SgD8QJojXXGYqh_hMhxdwNLfu6__3ZXGzmjWkx_QqLglr1CacUzG82B39SBNNJmJeYhtrkDufGonjv2dBkACXuJ1dg/s1600/Exhib_3.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="Lodní zvon z Erebu" border="0" data-original-height="657" data-original-width="875" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXlsXqHwIRSkvNj6JeJ1QT7JMzXYteFEqUwYS_QIgGrEHps5AKv_SgD8QJojXXGYqh_hMhxdwNLfu6__3ZXGzmjWkx_QqLglr1CacUzG82B39SBNNJmJeYhtrkDufGonjv2dBkACXuJ1dg/s400/Exhib_3.jpg" title="Lodní zvon z Erebu" width="400" /></a></div>
<br />
Předposlední místnost pak reflektovala již „žhavou současnost“ – nález „Erebu“ v r. 2014! Nechybělo slavné železné kování z lodního jeřábu („davitu“) objevené na ostrově těsně před nálezem lodi a dávající tehdy naději… Samozřejmě (spolu s poměrně krátkou filmovou smyčkou dokumentující objev lodi a ponory k ní) nescházely ani další artefakty vyzdvižené přímo z vraku, zaujaly např. utahovací lanové kolíky, originální okýnko z paluby („Prestonův patentní iluminátor“) a jiné. Největší atrakcí zde pak byl nepochybně vytažený a zrestaurovaný lodní zvon – slavný artefakt vyzdvižený z Erebu jako první a definitivně potvrzující identitu lodi. Hezkým exponátem byl rovněž veliký model, představující na základě nálezu a počítačové rekonstrukce vrak Erebu v současném nálezovém stavu, nechyběla u něj ani figurka zkoumajícího potápěče!<br />
Naopak, v poslední (v podstatě) prostoře věnované nálezu „Terroru“ v r. 2016 se už prakticky žádné hmotné artefakty nenacházely, tato už pak přecházela ve výstupní koridor, doplněný ještě vitrínami s tématikou památek po některých členech expedice, k vidění byl např. příbor poručíka Fairholmea, knížka žalmů poručíka Gorea, či torzo hodinek „ledmistra“ pana Reida. Nejdojemněji zajisté působila korálková taštička, nepochybně dárek od milé na památku některému z nešťastných účastníků expedice.<br />
<br />
Současně tyto drobné památky potvrdily, že tajemství či kuriozity obestírají nejen Franklinovu expedici jako celek, ale i řadu na první pohled zanedbatelných detailů. Hledačské expedici objevily v roce 1850 na Beecheyho ostrově mj. <a href="http://collections.rmg.co.uk/collections/objects/2034.html" target="_blank">pár rukavic</a>, zjevně zapomenutých na kameni, kde se sušily. Zde jsme mohli na vlastní oči vidět jak to, že rukavice mají na dlani vyšité drobné srdíčko (zjevně nešlo o standardní výbavu mužů Royal Navy), ale i to, že obě rukavice jsou levé…<br />
<br />
Co na závěr? Přes drobnější výhrady (a snad i mírně nadsazené očekávání - např. vyzdvižené torzo kormidelního kola z Erebu, ač v „katalogu“ vyobrazené, na výstavě NEBYLO!) lze celkový pocit vyjádřit hezkými vyřčenými slovy: „KDY člověk něco takového uvidí?“ – a to je asi dostatečným závěrečným shrnutím…<br />
<br />
Gustav VávraRadouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-42755002770749864602018-02-17T13:20:00.003+01:002018-02-17T13:20:32.410+01:00Letošní sraz zájemců o Franklinovu expediciV sobotu 24. února večer v Praze 6 (v restauraci poblíž Hanspaulky) se uskuteční <b>sraz českých zájemců o problematiku Franklinovy expedice</b>. Pokud si tedy chcete o této tematice nejen číst, ale i popovídat, napište prosíme co nejdříve na e-mail info@franklinova-expedice.cz.Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-18773415831767848562017-11-26T17:00:00.000+01:002018-03-17T21:30:59.389+01:00Ohlasy Franklinovy expedice u nás – v ČESKY vydané literatuře (III.)Na závěr se obraťme k BELETRII, s nejedním zajímavým (i když tentokrát pouze přeloženým) soustem…<br />
<br />
Tentokrát můžeme směle začít už 19. stoletím, neboť první české vydání „<b>DOBRODRUŽSTVÍ KAPITÁNA HATTERASA</b>“ vyšlo již v r. <i>1884</i>, a autorem samozřejmě je <b>Jules Verne</b>! V různých překladatelských variantách vychází doposud, brněnské z r. <i>1995</i> je pokud možno autentické bez úprav, což je o to větším příspěvkem k pitoreskní bizarnosti – lahůdce pro cimrmanovského „verneologa“!<br />
<a name='more'></a><br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDmcNw90x7D9HYM9ouF7G0vEKSxoI1rm18E2yEhd5aBxn9zqzCv2QlYSTMRuZYyNZUfs6GKSDNf5wVvlTNlQXJ0sbquFLG6TfFl8qb8etqD4_BTbbCE7ObEU-ULxNPMNJ3cpxwsS5Oeicb/s1600/Hatteras_Riou.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="749" data-original-width="493" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDmcNw90x7D9HYM9ouF7G0vEKSxoI1rm18E2yEhd5aBxn9zqzCv2QlYSTMRuZYyNZUfs6GKSDNf5wVvlTNlQXJ0sbquFLG6TfFl8qb8etqD4_BTbbCE7ObEU-ULxNPMNJ3cpxwsS5Oeicb/s400/Hatteras_Riou.jpg" width="262" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lov na polárního medvěda v podání Edouarda Riou.</td></tr>
</tbody></table>
Krkolomný je už použitý překlad s úpravami jen gramatickými – pochází totiž z vydání z r. <i>1907</i> (!), ale kupodivu inflace anglicismů (vedle zmatenosti nautických termínů) je už dílem autorovým i v originále! K šarádě přispívá i zmatení jména ilustrátora v tiráži: neexistující „G. Rioux“ vznikl smícháním známějšího Gérarda Rouxe se skutečným autorem ilustrací <b>Édouardem Riou</b>. Ten se zde vyznamenal (přes jinde solidnější ilustrace) nadrásáním totálních mazanic: jeho tuleni či Eskymáci vedou k nepříčetným záchvatům smíchu, takže ani nemrzí jejich barbarské typografické zmenšování a zalamování do textu nakladatelstvím.<br />
<br />
Především toto dílko (teprve DRUHÉ Verneovo s fantaskně-dobrodružnou tématikou!) vzniklo pod jasným vlivem franklinovských hledačských výprav, byť se svébytným dějem, a hýří dokonalými pitvornostmi!<br />
Titulní postava kapitána je zběsilou protibritskou karikaturou typického šovinisty „Johna Bulla“, navíc posedlého Severem, takže (kvůli své mizerné reputaci z předchozí výpravy) najímá posádku brigy „Forward“ inkognito, a rozkazy jim nejprve předává jeho PES (?!). Po obvyklých rekvizitách vč. vzpoury se protagonisté ocitají v roli trosečníků – i tak však oživují zmrzlého kapitána americké lodi (hle, odkud pochází inspirace cimrmanovského „Dobytí severního pólu“!) a pokračují na sever, po objevení „skorokontinentu“ dále teplým polárním oceánem s fantastickou faunou – jednoznačně pod vlivem tehdy populární <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Open_Polar_Sea" target="_blank">Petermannovy teorie o „volném polárním moři</a>“… Důmyslný doktor Clawbonny (typicky verneovská postava!) pak zachraňuje verneovskou nezáživnost v naučných pasážích vyprávěním o Franklinově výpravě (i o hledačských) posádce ve dvou kapitolách – v ději dojde i na polární lišku, jednu z těch vypouštěných Rossem se zprávou pro Franklinovce v oboječku…<br />
Clawbonny jinak rozdělává oheň čočkou z ledu a střílí zmrzlou rtutí (což arci lze!), ale staví i elektrický maják a vyhazuje lední medvědy do vzduchu zaminovaným podkopem (!). Hatteras se (přes zdůrazňované hrdinství) chová jen jako idiot, odmítá např. plout na šalupě vyrobené z amerického dřeva ztroskotané lodi, a po nálezu činné sopky na severním pólu (!) se hodlá vrhnout do jejího kráteru, zešílev… Zábavně pak končí v blázinci, kde pochoduje stále směrem na sever – co dodat?<br />
<br />
Posuňme se však dosti dále, až do roku <i>1971</i>… a opět k již dříve zmíněné polské autorské dvojici. Jestliže jsme <b>Alinu a Czeslawa Centkiewiczovy</b> obvinili z plagiátu H. H. Houbena, v beletrizovaném životopisu Amundsena pro mládež: „<b>ROALD AMUNDSEN</b>“ (česky vyšlo v kdysi známé žluté edici „13“) navíc bezostyšně vykrádají sami sebe, s převzetím své (už dříve beletrizované, stejně tak tento román o Amundsenovi obsahuje i v reminiscencích kapitoly další, např. o Rossovi, o Greelym…) franklinovské kapitoly PRÁVĚ z této jejich naučné práce z 50. let! Opět vč. dialogů a hlášek – navíc s nechtěným kouzlem nepoučených naivností a hloupůstek… Instrukce Admirality rozhodně přesnou trasu nestanovily, naopak na příkaz k zanechávání zpráv se nezapomnělo (že tak Franklin poněkud nepochopitelně moc nečinil, je věc druhá), v r. <i>1850</i> se mohly najít např. čluny (chyba překladu?), ale rozhodně ne: „trosky lodi Terror rozdrcené ledem“ (!!!), navíc neschází tentokrát ne redukovaný, ale naopak přibarvený obsah zprávy z Victory Pointu… A ta nešťastná Backova řeka bude „Velká rybí“ určitě spíše, než řeka „Velké ryby“ – ale pořád lepší než ta už dříve uvedená „ZADNÍ“ řeka! Naopak záhadný osud posádek je (jisté beletristické kvality nelze upřít!) pojednán opravdu značně sugestivně, na dílko pro mládež (ostatně autora tohoto pojednání přivedlo už v dětství k franklinovské tématice!) až nezapomenutelně… I když např. ty stříbrné příbory s sebou skutečně nevláčeli „pro smích“! S perspektivou setkání s Indiány na jihu, kteří na rozdíl od Eskymáků cenu stříbra od trapperů a obchodníků z „Hudson Bay Society“ samozřejmě znali, to mohl být užitečný a lehký směnečný artikl… Navíc lze v knížce stále ocenit opravdu hezké ilustrace <b>Zdeňka Majznera</b>!<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqDnJfCvliPs5kS_LePbb9E85nYKekUf7FlgbMmswoDP9unvCgCnvpkKOMP3Pac4zxgJ5GDGmpbPAuxN80jekaaTy4MXDV5sK_R0tNETm-MEn1C2XHFXZSVJZUou06fZ14ZNqqRo_ttCKQ/s1600/Trim%252C_the_cat.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="579" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqDnJfCvliPs5kS_LePbb9E85nYKekUf7FlgbMmswoDP9unvCgCnvpkKOMP3Pac4zxgJ5GDGmpbPAuxN80jekaaTy4MXDV5sK_R0tNETm-MEn1C2XHFXZSVJZUou06fZ14ZNqqRo_ttCKQ/s320/Trim%252C_the_cat.jpg" width="289" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pomník kocoura Tima (třoucího se o Flindersovy nohy).<br />
Pomník stojí v <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trim,_the_cat,_in_Donington,_Lincs_-_geograph.org.uk_-_218735.jpg" target="_blank">Doningtonu v Anglii</a>.</td></tr>
</tbody></table>
Naopak, další kniha v pořadí (česky r. <i>1997</i>) je po čistě umělecké stránce asi tím nejhodnotnějším, co zde kdy z beletrie na franklinovské téma vyšlo! Je jím tedy „<b>OBJEVENÍ POMALOSTI</b>“, jehož autorem je německý prozaik <b>Sten Nadolny</b>. Jak už uvedeno ve stručném přehledu, jde o beletrizovaný životopis Sira Johna Franklina, tedy od dětství, vč. např. jeho plavby pod strýčkem Flindersem kolem Austrálie (ani na <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Trim_(cat)" target="_blank">Flindersova kocoura „Trima“</a> se nezapomnělo, zcela reálný nejslavnější lodní kocour má ve světě minimálně TŘI pomníky!), i třeba bitvu u Trafalgaru. Takže logicky výpravě samotné (Franklin záhy umírá, v autorově podání na mrtvici) jsou věnovány jen závěrečné kapitoly… Románu lze vlastně vytknout jedinou věc, bohužel však po psychologické stránce i co do uvěřitelnosti velmi zásadní – autor ve svém odporu k „uspěchanosti“ moderního světa, se tento odpor pokusil demonstrovat vytvořením hrdiny tomuto vzdorujícího, k čemuž si bohužel vybral Franklina a vytvořil z něj účelově postavu značně nepravděpodobně působící a politováníhodnou – v podstatě retardovaného autistu (?!). Vzhledem k vyznamenání se kapitána Franklina v několika bitvách, jeho velení lodím i expedicím, postu guvernéra a dalším historickým okolnostem se toto opravdu velice vzpírá uvěření…<br />
<br />
Chronologicky následující knížka je poněkud překvapením, vzhledem k jejímu žánru! Ač označený v anotaci za „psychologický“, jde však jednoznačně (bez jakékoliv sexistické pejorativnosti!) o tzv. „ženský román“, resp. čtivo „pro ženy“! Je jí: „<b>DÍTĚ LEDU</b>“ od britské autorky <b>Elizabeth McGregorové</b>, česky r. <i>2002</i>. Aniž bych chtěl operovat vyčpělým přirovnáním k „Červené knihovně“, výčet motivů ve míněné anotaci hovoří za vše – jedné z ženských hrdinek se rozpadá manželství protože její muž je jedním ze současných franklinovských pátračů (zasazení děje do tohoto prostředí je rozhodně neobvyklé!) a na výpravy vláčí i dospívajícího syna, jiná z hrdinek se do pátrače zamiluje, nechybí ani motiv dítěte umírajícího na chorobu, kdy nalezený lék překvapivě souvisí s pátráním po osudu Franklinovy expedice, ovšem dojde i na „dojemný příběh polární medvědice a jejího mláděte“ (!)…<br />
NAŠTĚSTÍ však se takřka polovina děje odehrává retrospektivně na palubě Terroru (!) během expedice, a jak ve <a href="http://www.ric.edu/faculty/rpotter/icechild.html" target="_blank">své recenzi</a> potvrzuje i zahraniční expert z nejpovolanějších, Russel Potter, má výrazně lepší styl - stojící proti zbytku rozhodně za přečtení! To i přesto, že jejím hrdinou je nehistoricky dvanáctiletý plavčík, jak autorka v doslovu přiznává, šlo jí o pohled ze strany dítěte, přestože ve skutečnosti (ač v Královském námořnictvu existovali) na výpravu záměrně tak mladí angažováni nebyli!<br />
Pisatelce nelze rozhodně upřít péči o detail, dosti poctivě vychází z nemála uvedených pramenů (vč. kanonického Cyriaxe), přestože jak v pasážích „pátračských“ tak dobových vychází i ze současných teorií – od Woodmanových předpokladů o možnosti přežití někoho mezi Inuity, až po Cookmanovy spekulace o botulismu, který je zde hlavní příčinou katastrofy, v kombinaci s nějakým atypickými průběhem kurdějí (což sotva lze medicínsky posoudit) dokonce ovlivňujících psychický stav přežívajících až k onomu tolikrát diskutovanému šílenství!<br />
V zásadě je pak hlavním hrdinou ovšem velitel Terroru - Crozier. Přes občas pochybný pokus o dramatizaci děje (kdy autorce poněkud váznou nautické znalosti) lze jednoznačně kladně hodnotit nemalou sugestivnost příběhu (i když samozřejmě na úrovni poznatků před nálezy lodí), i s velmi uvěřitelným (a zajímavým z hlediska psychologie!) traumatem viktoriánců z nutnosti kanibalismu atd. V závěru se poněkud neurčitě setkáváme s očekávanou možností, že onen plavčík mezi Inuity přežil… Přestože je autorce vyčítána i závislost na neseriozní, senzacechtivé Cookmanově práci „Iceblink“ jakožto hlavním prameni, určitě lze tuto (do jisté míry žánrovou kuriozitu) zařadit do kategorie knih dosti zajímavých!<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKqrDFs5tyDbnSE5qg_7cM6NBWCTr1bu6M9HuWv3OHEmRpBjb1mt9X_v_7iKLh3bloj6FGEYC7awOhvsD26aVKGL4WtZvNACoq_S4cxeyfxP5gjT_UX3rCDET5uCsK7jrJj_Bk2SAVxrZ_/s1600/FrancisCrozier.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="545" data-original-width="473" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKqrDFs5tyDbnSE5qg_7cM6NBWCTr1bu6M9HuWv3OHEmRpBjb1mt9X_v_7iKLh3bloj6FGEYC7awOhvsD26aVKGL4WtZvNACoq_S4cxeyfxP5gjT_UX3rCDET5uCsK7jrJj_Bk2SAVxrZ_/s400/FrancisCrozier.jpg" width="346" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Francis_Rawdon_Moira_Crozier" target="_blank">Francis Rawdon Moira Crozier,</a> kapitán <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Terror" target="_blank">Terroru</a>, hrdina několika<br />
beletristických knih o Franklinově expedici.</td></tr>
</tbody></table>
Následující kniha pak patří opět mezi velmi hodnotné po literární stránce – nemálo sarkasticky humorný, ač ne přímo humoristický román: „<b>BYL TU ŠALOMOUN GURSKY</b>“ napsal kanadsko-židovský spisovatel <b>Mordecai Richler</b>, u nás vyšel v roce <i>2004</i>. Překladatel trpěl arci značnou mánií překládat i obvykle nepřekládané (názvy vojenských formací, letadel, písniček), je však především nutno upozornit, že Franklinova expedice je pouze jedním z mnoha motivů příběhu - jemuž lze snad vytknout jen určitou roztříštěnost. Jde vlastně o rozsáhlé líčení osudů rodu kanadských židovských lihopalníků (inspirovaných skutečným!), dramatických např. v době prohibice, a s pátráním po onom zmizelém Šalomounovi přecházejícím až do současnosti…<br />
Ze zábavné směsice příběhů a osudů v poněkud postmoderní literární formě však určitě vyčnívá i zakladatel kanadského rodu, dobrodružný Efrajim, který se do Kanady nedostal jinak, než právě s Franklinovou expedicí (!) a rovněž se zachránil mezi Inuity. S podrobnějším (a zajímavým) líčením expedice se setkáme až v závěru knihy, už na jejím začátku však najdeme rozkošné perličky – například eskymácký kmen držící se (díky Efrajimovi samozřejmě) poněkud zmotané varianty židovské liturgie! Nebo nález franklinovského pohřbu zamotávajícího hlavu vědcům, protože mrtvý (méně šťastný druh podvodníčka Efrajima, spolu s ním se vloudivší na palubu jedné z Franklinových lodí) má na hlavě židovskou jarmulku i další židovské atributy. Stejně tak nelze opominout indiánský rod zmíněný jaksi bokem, jehož praotcem je rovněž Efrajim – s už stařičkou „Zelenou punčochou“, ano TOU kdysi mladičkou a sexuálně přející Indiánkou, kvůli které se právě tehdejší poručík George Back na Franklinově pěší expedici <i>1819</i> málem střílel v souboji se svým méně úspěšným kolegou!<br />
Jinak i líčení osudů přežívajících členů expedice po opuštění lodí, ač nedlouhé, lze označit za celkem atmosférické a uvěřitelné, nevyhýbající se ani tématu kanibalismu, ani homosexuality. Jak už ale bylo naznačeno, jen lze litovat jisté roztříštěnosti motivů knihy (přičemž v popisech židovských prohibičních gangsterů i současných zbohatlíků je opravdu nemálo tvrdou satirou!), škoda že některé slibné a očekávané motivy již zemřelý autor jaksi nedotáhl do konce…<br />
<br />
Na řadě je dílo poměrně zásadní, zřejmě nejednoho k podrobnějšímu zájmu o Franklinovu expedici přivedl rozsáhlý (650 stran) a opravdu velmi sugestivní román „<b>TERROR</b>“, zkušeného amerického spisovatele (horrorů a sci-fi, což je znát) <b>Dana Simmonse</b>! Česky vyšel r. <i>200</i>7, a překladatel se tedy rozhodně snažil, i když pramen jeho konzultací stran lodní terminologie nelze rozhodně považovat za seriozní – neodpusťme si aspoň předpoklad, že pojem „lodní suchar“ je v češtině natolik zažitý, že není nutno končit u toho, že lodní kuchař na Frazerově patentním sporáku peče „sušenky“!<br />
Hlavním kladem románu je nepochybně jeho naprosto mrazivá atmosféra (ve všech významech, stejně tak dvojznačný je vlastně i titul knihy), evokující pocity zmaru a bezvýchodnosti ve skutečně hororových rozměrech. Přesto však lze označit samotnou situaci výpravy (přes faktické chyby popsanou rozhodně působivě, byť samozřejmě zas poplatně znalostem před nálezy lodí) za natolik děsivou, že by nejspíš sama stačila! A je tedy možná až zbytečnou nadstavbou nadpřirozený motiv, knize vévodící - prokletím, likvidujícím výpravu (ovšemže, od autora horrorů!) je zde totiž eskymácké STRAŠIDLO – obří démon na způsob ledního medvěda, jaksi preventivně likvidující bělošskou rozpínavost v poněkud ekologické notě (?). Přes mozaiku tvořenou příběhy dalších, je hlavním hrdinou velitel Terroru Crozier, který je opět postavou přežívající, jako jediný.<br />
Bohužel však, ač kniha působí důrazem na detaily chvílemi tak uvěřitelně (samozřejmě až na strašidlo) že lze až zapomenout že jde jen o román, při důkladnějším čtení zrovna detaily začnou občas dost kulhat. Přes pseudoseriózně působící autorův doslov s uvedením mnoha pramenů, jsou nemalé pochyby o jejich kvalitě, kde tentokrát zcela absentuje poměrně zásadní Cyriax, zato opět vyčnívá Cookmanův „Iceblink“…<br />
Takže narazíme na zádrhele – hned na začátku se například dozvíme, že Franklinovy lodě nemají žádná děla (přitom jedním z prvních nálezů u vraku Erebu bylo právě lodní dělo!), ale což to… Vyslovenou zhůvěřilostí je honička jednoho z námořníků se zmíněnou příšerou po takeláži Terroru – nejprve autor evidentně zapomněl, že o pár stránek předtím píše, že je takeláž na přezimování sejmuta (zcela správně, takto se zásadně na přezimování činilo, aby ji zbytečně neničil led a sníh a neohrožoval ani posádku) - kde se najednou vzala? Přičemž pomiňme samotnou OBŘÍ obludu, která by nejspíš ráhna lámala vlastní váhou, především však těch ráhen je na stěžních najednou TOLIK, že by se za ně nestyděl ani extrémní čajový clipper! Vždyť přec autor probůh musel někde aspoň vidět obrázky Franklinových lodí? V čemž se ostatně totálně ztratil i překladatel…<br />
Ve vší úctě k autorské licenci, také zamrzí přístup ke (snadno ověřitelnému a známému) Crozierově rodokmenu, kde jej Simmons zcela účelově obdařil naprosto fiktivní irskou katolickou babičkou s příjmením Moira (!!!) – ve skutečnosti byla prostřední dvě jména komandéra Croziera po lordu Rawdonovi, hraběti z Moiry - příteli a příznivci jeho otce. Atd., atd…<br />
Navíc, ve srovnání s výše uvedeným románem od McGregorové, zaráží až nápadná podobnost motivů! Nejen, že hlavním dějištěm je v obou případech HMS „Terror“ a hlavním hrdinou jeho velitel, komandér Francis Crozier, v obou případech zápasící s alkoholismem a v obou (i když u McGregorové nakonec přece umírá a snad přežil jen ten plavčík) případech také přežívající. Avšak i ona ekologická nota, téměř totožná scéna porady s autoritářským Franklinem ohledně obeplutí země Krále Viléma, stejně tak úmrtí poručíka Gorea při návratu ze značkovací výpravy, konflikt s Inuity se střelbou… I když mohla působit určitá shoda (dík hlavnímu použitému prameni), přesto však (serioznější v části odehrávající se na výpravě, leč Simmonsem nezmíněný) román McGregorové vyšel o šest let dříve (???)<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLEyJQxp3yO_3fKKBg5orjztzzJenP8e2S_sFOoxxclhPSR9tfvRuXi-J8ugFcpj2DN1iUgHDkTRP4UIhFlr6F5AlWvuMtxJ08cwE76gfQgX-YPSm7w-TcaXin6t01iq1n9ChrETHx6Arb/s1600/dabluv_dech.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="474" data-original-width="315" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLEyJQxp3yO_3fKKBg5orjztzzJenP8e2S_sFOoxxclhPSR9tfvRuXi-J8ugFcpj2DN1iUgHDkTRP4UIhFlr6F5AlWvuMtxJ08cwE76gfQgX-YPSm7w-TcaXin6t01iq1n9ChrETHx6Arb/s320/dabluv_dech.jpg" width="212" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obálka z webu <a href="https://www.kosmas.cz/knihy/149491/dabluv-dech/" target="_blank">knihkupectví Kosmas</a></td></tr>
</tbody></table>
Závěrečný příklad drží zase jeden primát, ač spíše smutný. Ze všech uvedených titulů jde totiž nepochybně o největší ŠKVÁR! Tedy akční příběh od známého amerického autora tohoto žánru, <b>Clive Cusslera</b>, tentokrát napsaný společně se synem <b>Dirkem</b>. Už česká varianta (r. <i>2009</i>) titulu hovoří příznačně za vše: „<b>ĎÁBLŮV DECH</b>“ – proti čemuž je titul originálu „<b>Arctic Drift</b>“ přeci jen ještě krotký, děj však rozhodně krotký není!<br />
Jedná se v podstatě o sci-fi odehrávající se (až na úvodní kapitolu, ve které komandér Fitzjames prchá s několika věrnými z Erebu před posádkou postiženou šílenstvím, spolu s Crozierem a nepostiženými námořníky z poškozeného Terroru) v „blízké budoucnosti“, tj. roku <i>2011</i>. Vše hraje opět na módní ekologickou notu, tentokrát kolem globálního oteplování a následné palivové krize. Tuto má vyřešit objev přístroje na „umělou fotosyntézu“ (?), jehož nepostradatelným katalyzátorem je však vzácný kov – ruthenium! Jediný jeho důlní zdroj však jaksi „vyschl“, stává se tedy navýsost důležitým strategickým materiálem. V akčním mišmaši nechybí ani hrozící válečný konflikt mezi USA a Kanadou (!!!), ani jakýsi záhadný atmosférický fenomén smrtících bublin kysličníku uhličitého – onen „ďáblův dech“. Především však vyjde najevo překvapivý fakt, že ruthenium (podobající se stříbru) přinášeli v polovině 19. století obchodníkům Eskymáci ze severu, a stopy vedou k Franklinově expedici (?!). Hrdina cyklu o agentuře NUMA (skutečně Cusslerem provozované), agent opět ne náhodného jména Dirk Pitt se tedy vydává na pátrání po Franklinových lodích, statečně čelíce kanadským teroristům, nechybí ani atomové ponorky a pod. Je třeba říci, že nález jedné z lodí (docela se podobající reálným okolnostem budoucího nálezu Erebu) je vtipnou perličkou, kamera podmořského robota k radosti pátračů na lodním zvonu natáčí písmena „ER“ – jenže jde o T-ER-ror, zatímco oni potřebují ER-ebus! I Erebus je však nalezen, překvapivě nepotopený ale zamrzlý v ledovci (!), v souboji s teroristy pak dojde i na střelbu ze 160 let starých ručnic! A co se neukáže…<br />
Ono prožluklé ruthenium jakýmsi zářením (ve skutečnosti ruthenium nic nevyzařuje) způsobilo šílenství posádky Erebu, avšak jeho předpokládané naleziště se nekoná. Posádka Erebu kov totiž cestou vyhandlovala s nějakou velrybářskou lodí (protože má být dobrým „akumulátorem“ tepla, takže pro zahřátí), která jej naložila (proč?) z onoho vyschlého dolu v Jižní Africe (?!). Bonbónkem na závěr však je, že hrozící válka je zažehnána, nějaké naleziště se přec jen náhodně najde a aspoň může dojít k oficiálnímu pohřbu těla Franklinova, nalezenému zmrzlé v kajutě Erebu – co dodat?<br />
(POZN.: je však polehčující okolností, že Cussler si takovouto tvorbou vydělal na provoz agentury skutečně hledající lodní vraky s nemalými úspěchy, vč. nálezu a vyzdvižení slavné konfederační ponorky na kliku „H. L. Hunley“ z války Severu proti Jihu!)<br />
<br />
Na závěr nezbývá než doufat, abychom se něčeho zajímavého k tématu i v českém vydání zase dočkali! V úvodu proklamovaný pokus o“doporučení“ je snad ze snahy o hodnocení některých knih dostatečně patrný, k čemuž lze i připojit omluvu za prozrazení záplatky u beletristických, především tam, kde to vzhledem k jejich úrovni snad ani není na škodu…<br />
<br />
<b>Gustav Vávra</b>Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-38456451249076267112017-11-19T17:00:00.000+01:002018-07-03T20:00:56.824+02:00Ohlasy Franklinovy expedice u nás – v ČESKY vydané literatuře (II.)S českojazyčnou franklinovskou literaturou se v této části posouváme se už do doby porevoluční, kde nejprve dlouho nějaký faktografický příspěvek k tématu nenacházíme (s výjimkou jedné popularizační knížečky uvedené v <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/P%C5%99ehled_%C4%8Deskojazy%C4%8Dn%C3%A9_franklinovsk%C3%A9_literatury" target="_blank">přehledu</a>), ale s nástupem nového tisíciletí se vyčasilo!<br />
<br />
<a name='more'></a>Začněme nepochybnou kuriozitou, kterou je existence
českého dětského komiksu na franklinovské téma
- tím jsou dvě stránky z knihy
<b>"OBRÁZKY Z DĚJIN ZEMĚPISNÝCH OBJEVŮ" </b>od autora <b>Jiřího Černého</b> s obrázky <b>Ervína Urbana</b>
vydané (poprvé) v roce 1992. Popularizační práce pro děti je pojednána
formou proužků ("stripů") s obrázky, tu a tam s nějakou bublinou a
doprovodným textem, kterému v tomto případě nelze nic vytknout, i když
je samozřejmě na dané úrovni pro mládež a s pozorností věnovanou
především výpravám hledačským. Ilustrátorovi lze také sotva vyčíst
poněkud zidealizované zpodobnění Lady Franklinové jakožto oslnivé
krasavice na způsob Boženy Němcové, ale zamrzí vyobrazení setkání
Franklinových lodí s lodí velrybářskou. Přestože se jinde celkem snažil o
jakžtakž věrohodné ztvárnění lodí (vzhledem k tématu knihy přirozeně
frekventovaných), zde se bůhvíproč na idylickém moříčku pod modrým
nebíčkem s expedicí potkává typická korzárská třístěžňová "šebeka" s
latinskými plachtami, patřící výlučně do Středomoří 17. - 18. století!
Přesto<i> (za upozornění děkujeme naší čtenářce PETŘE HYKLOVÉ) </i>byla knížka jistě pro mládež informativním přínosem<i>, </i>a dále už k literatuře "dospělácké"...<i><br /></i><br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhid2vgj1GrHhQMJfetUeH7AQsVLkBwo69wSvd8pK9IC4p574ZhGIt3cqWZxiOFeyQZGoxyb2ZDEDFEdwCpw_LsVtaNaX6YpiHz5CQJyH1GGV06hX5BpEaMrx8JnHy80mz3mcwqNr25yol0/s1600/Cfhall_harpers.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="284" data-original-width="237" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhid2vgj1GrHhQMJfetUeH7AQsVLkBwo69wSvd8pK9IC4p574ZhGIt3cqWZxiOFeyQZGoxyb2ZDEDFEdwCpw_LsVtaNaX6YpiHz5CQJyH1GGV06hX5BpEaMrx8JnHy80mz3mcwqNr25yol0/s1600/Cfhall_harpers.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Charles Francis Hall, <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cfhall_harpers.jpg" target="_blank">rytina z roku 1862</a>.</td></tr>
</tbody></table>
Takže už roku <i>2001</i> u nás vychází velmi přínosná a zajímavá práce: „<b>TAJUPLNÉ A TRAGICKÉ BŘEHY: Příběh objevitele Charlese Francise Halla</b>“, kterou napsal americký polární badatel a historik, profesor <b>Chauncey C. Loomis</b>. Obecně oceňovaná publikace přináší podrobné zpracování životopisu Charlese Francise Halla, značně svérázného amerického „polárníka-samouka“ a zasloužilého franklinovského hledače z 19. století. Tudíž samozřejmě obsahuje úvodem i stručnější vylíčení Franklinovy expedice – kde se překladateli (proti úrovni překladu jinak ovšem nelze mít námitek!) arci podařil roztomilý úlet, v citaci <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Zpr%C3%A1vy_na_Ostrov%C4%9B_kr%C3%A1le_Vil%C3%A9ma" target="_blank">zprávy z Victory Pointu</a> se dozvíme, že: „zítra vyrážíme k ZADNÍ rybí řece“, čemuž by se účastník Franklinovy známé pěší expedice z r. <i>1819</i>, tehdejší poručík (později admirál) sir George BACK nejspíš dosti divil!<br />
Náplní knihy je především obsáhlý a důkladný popis Hallova pátrání po Franklinovi mezi Inuity, užitečný i např. dokladem velmi volného chápání časových a osobních údajů Eskymáky. Stejně důkladně se autor věnuje i Hallově následné severopolární expedici na lodi „Polaris“ – na které podivínský (poněkud cimrmanovsky působící exaltovaný náboženský fanatik, který ve víře ve své vyvolené poslání opustil vlastní rodinu; prakticky vzato i vrah, zcela bohorovně odstřelivší námořníka pro údajnou vzpouru) Ch. F. Hall <a href="http://visionsnorth.blogspot.cz/2015/07/a-motive-for-murder-of-charles-francis.html" target="_blank">záhadně zemřel</a>. Autor knihy sám na grónské expedici exhumoval jeho hrob a doložil jeho pravděpodobnou otravu arzenikem někým z posádky, což ovšem při Hallově povaze diletanta majícího vždycky pravdu až tak úplně nepřekvapuje…<br />
<br />
Stejně kvalitní, zajímavá a obsažná je rovněž kniha britsko-amerického námořního publicisty jménem <b>Alan Gurney</b>, vydaná u nás pod názvem: „<b>ZÁVOD O BÍLÝ KONTINENT (Dobývání Antarktidy)</b>“ roku <i>2003</i>, která spolu s předešlou patří k nejlepšímu, co k tématu bylo česky vydáno. Překladatel se zde sice poněkud utopil v neznalosti nautické terminologie, ale stejně jako autorova další u nás vydaná kniha „<b>Kompas</b>“ o dějinách mořeplavectví a navigace, je i tato velice erudovaným popisem (jen zdánlivě nesouvisejícího) raného objevování jižních polárních končin. Takže se shledáme s podrobným líčením památné objevitelské výpravy <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Matthew_Flinders" target="_blank">Matthewa Flinderse</a> (od r. <i>1801</i>) kolem australských břehů na HMS „Investigator“, které se pod patronátem svého strýčka zúčastnil Flindersův synovec – mladý John Franklin! A protože hlavní náplní knihy je objevitelský „závod“ v letech <i>1838 – 1841</i> (kdy se kolem Antarktidy prakticky potkávaly výpravy francouzská, britská a americký poněkud pochybný Wilkesův „monstrpodnik“), je zde tedy stejně tak podrobně pojednáno i o známé antarktické expedici Jamese Clarka Rosse, setkávající se v Tasmánii s Franklinem jakožto tehdejším jejím guvernérem, ovšem především se plavící už na slavných pozdějších Franklinových lodích – na Erebu a (již pod velením F. R. Croziera) Terroru, o jejichž vystrojení na expedici i osudech se lze dočíst nemálo zajímavého!<br />
<br />
V roce <i>2009</i> pak vychází původní české dílko „<b>Z ČECH A MORAVY AŽ K SEVERNÍMU PÓLU</b>“ od dr. <b>Romana Laubeho</b>. Bezesporu velmi kvalitní práce s sebou nese jednu perličku: autorovým předkem byl teplický geolog dr. Gustav C. Laube, který se (stejně jako Payer na parníku „Germania“) osobně zúčastnil (na plachetnici „Hansa“, vč. jejího ztroskotání a záchrany posádky v Grónsku) německé Koldeweyovy polární expedice, hledající v letech <i>1869 – 70</i> Petermannovo hypotetické „<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Open_Polar_Sea" target="_blank">volné polární moře</a>“! V našem výčtu se knížka (přinášející ostatně i velice důkladné vylíčení pozdější expedice Payerovy) ocitá především proto, že (věrna titulu) přináší i kapitolu o hledačské expedici Schwatkově, především o jejím pražském účastníkovi, geografu a kreslíři Heinrichu Klutschakovi. Snad jen nepatrnou skvrnkou na solidnosti milé knížky je v bohatém obrazovém doprovodu reprodukce známé malby McClureova HMS „Investigatoru“ (jiného, než Flindersův HMS Investigator výše!) sevřeného ledy, vydávaného zde za zobrazení Terroru – to je však chyba poměrně dosti rozšířená a častá…<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhS20vpCJHqHSCVe1MHCO2CkKovOfY1nHMs13kmR3vNR8ccBMFenWT6YD6TghifGMhUeMyNlHU_-SyQCXTnx7F7bF5nyH2AQGH2BDHCnJjHBga4IqZzx9RWsEN_V6AlLzNkCfVVXEdRLmAP/s1600/Germania_und_Hansa_-_Bremerhaven_-_1870.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="997" data-original-width="1600" height="247" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhS20vpCJHqHSCVe1MHCO2CkKovOfY1nHMs13kmR3vNR8ccBMFenWT6YD6TghifGMhUeMyNlHU_-SyQCXTnx7F7bF5nyH2AQGH2BDHCnJjHBga4IqZzx9RWsEN_V6AlLzNkCfVVXEdRLmAP/s400/Germania_und_Hansa_-_Bremerhaven_-_1870.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lodě Koldeweyovy expedice Germania a Hansa vyplouvají z Bremerhavenu, 1870. Autor: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Germania_und_Hansa_-_Bremerhaven_-_1870.jpg" target="_blank">Carl Justus Fedeler</a></td></tr>
</tbody></table>
<br />
Přicházíme do dalšího tisíciletí, kdy byla zajisté především popularizace cílem útlé knížečky „<b>VELKÉ POLÁRNÍ VÝPRAVY</b>“, napsané <b>Miroslavem Martínkem</b> a vydané r. <i>2011</i>. Určitě lze vyzdvihnout poměrnou obsažnost pojednání o Franklinově výpravě (vč. jeho předešlých), bohužel však poněkud tristně „zarámované“ (a typograficky neodlišené) jako reminiscence mezi líčením Amundsenova proplutí Severozápadní cesty s lodí Gjøa r. <i>1903 – 6</i>, kdy tato roztříštěnost škodí i rovněž dosti důkladnému popisu zmíněných výprav hledačských… S autorovými pochopitelnými ohledy na české souvislosti lze opět zmínit místo věnované pražskému rodákovi H. Klutschakovi, i stejně velkou pozornost věnovanou opět Juliu Payerovi, vč. jeho malířských prací na franklinovské téma a jejich osudu… Samotné vylíčení Franklinovy výpravy je pochopitelně poplatné roku vzniku - tedy ještě před nálezy lodí. Jednoznačně pozitivně lze pak hodnotit i literární styl pisatele, zkušeného publicisty…<br />
ŠKODA však, že přes očividnou serióznost autora s akademickými tituly, se tento neubránil častým faktickým chybám (podle bibliografie zřejmě čerpal i z dosti neseriózní
Cookmanovy knihy „Iceblink“), někdy omluvitelným, někdy směšným, někdy trapným – snad je na vině jeho přílišné zaměření „univerzálního publicisty“ na jakékoliv téma… Vynechme chyby netýkající se Franklinovy expedice (bohužel také časté), ale mrtví na Beecheyho ostrově sotva mohli (už) zemřít na kurděje, lodi opravdu nebyly „chráněné olověnými pláty“ (což technicky ani není u dřevěných lodí možné!), výprava u Grónska nekotvila u ostrova Disko, ale u jiného v zálivu Disko… A trapností už zcela zavání jméno námořníka (možného autora záhadných zápisků) v podobě „Perglary“ – že by se Peglar zdálo být málo anglické???<br />
<br />
U roztomilé knížky <b>Judith Schalansky</b>: „<b>ATLAS ODLEHLÝCH OSTROVŮ (Padesát ostrovů, které jsem nikdy nenavštívila a nikdy nenavštívím)</b>“ - česky rovněž <i>2011</i>, lze vypíchnout především splnění cestovatelských snů autorky z dětství (pův. z NDR), která se s nimi vypořádala hezkými celostránkovými esejemi (s protilehlou mapkou), a takto pojednává o zajímavostech všech možných, více méně opuštěných ostrovů celého světa… Takže na str. 128 nacházíme ostrov Franklinův (ten antarktický, pojmenovaný už výpravou Rossovou) s vtipným stručným popisem této, i osudu Franklinova… Snad jen neobratnost překladatelky zavinila podivné označení lodí (Erebu a Terroru) za „nosníky dělových hmoždířů“ (správně moždířů, a „dělových“ je jen zbytečný pleonasmus), zmiňované parní stroje navíc pod Rossem v Antarktidě ještě lodi nenesly (a jejich „opancéřovanost“ je diskutabilní), ovšem přiléhavé přirovnání elegance Erebu a Terroru ke krabicím od bot je velmi trefné a výstižné!<br />
<br />
Poněkud zvláštní kompilace: „<b>NEUVĚŘITELNÁ NÁMOŘNÍ DOBRODRUŽSTVÍ – Skutečné příběhy z širého moře</b>“, jejímž editorem byl <b>Dick Durham</b> a vyšla u nás <i>2012</i>, obsahuje dosti chaotickou směsici námořních historek všeho druhu, včetně jachtařských. Ale franklinovská kapitolka (zřejmě časopisecký článek, s chybně uvedeným zdrojem v pramenech) je celkem (na výši doby) solidní a zajímavá! Krom v přehledu už zmíněného tématu kanibalismu a novějších teorií, pak především pro pojednání o dobových „hoaxech“ a fámách - vč. např. slavného případu údajného franklinovského balónu se záchrannou depeší, prý dopadlého na jednu anglickou zahradu v r. <i>1851</i> (!), což je téma jinak v češtině nepojednané…<br />
<br />
A dostáváme se do „žhavé“ (a nálezy lodí nabité) současnosti, a k českým aktuálním prioritám:<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7Mz5bJ3tU38HidpgE4CSqxoizCtMmBVAFJ8YyfqpS2grHBA5gBT-El-NLFVT2v1VrTjfNOxL_hn7K3iuo6_88G6T6th6CsXCgvpRdM_wqWRYJdminURzggwkyYJzEGPD_gQ_7SNuXfBOs/s1600/kvetina_minulost.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="449" data-original-width="318" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7Mz5bJ3tU38HidpgE4CSqxoizCtMmBVAFJ8YyfqpS2grHBA5gBT-El-NLFVT2v1VrTjfNOxL_hn7K3iuo6_88G6T6th6CsXCgvpRdM_wqWRYJdminURzggwkyYJzEGPD_gQ_7SNuXfBOs/s320/kvetina_minulost.jpg" width="226" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obálka z <a href="https://www.kosmas.cz/knihy/215164/minulost-kterou-nikdo-nezapsal/" target="_blank">knihkupectví Kosmas</a>.</td></tr>
</tbody></table>
Práce z r. <i>2015</i> je oproti předchozí publikaci zcela původní, obsáhlá, velmi erudovaná, zajímavá a kvalitní! Na první pohled se může jevit jako nesouvisející s Franklinovou expedicí. „<b>MINULOST, KTEROU NIKDO NENAPSAL</b>“ od archeologa <b>Mgr. Petra Květiny</b> a kolektivu je totiž rozsáhlým pojednáním na etnograficko-archeologické téma. Avšak vzhledem k etnografickým souvislostem a kontrastům mentality při možných setkáváních se Franklinových mužů s Inuity (a vzhledem k jejich výpovědím hledačským výpravám) přináší i kapitolu Mgr. Květiny o expedici Franklinově! Už předtím časopisecky publikovaná stať je solidním zpracováním tématu, včetně u nás vzácného autorova osobního názoru, a včetně uvedení novodobých pátračských nálezů a zkoumání (např. Beattieho exhumace), i teorií a hypotéz, např. Woodmanovy.<br />
PŘEDEVŠÍM ale představuje první zmíněný PRIMÁT: je totiž zřejmě PRVNÍ ČESKOU KNIHOU, reflektující čerstvě nález Erebu v r. <i>2014</i>!<br />
<br />
Bohužel o knížce „<b>ZTRACENÉ LODĚ</b>“ od autora píšícího pod pseudonymem <i>J. Duffack</i>, vydané loňského roku <i>2016</i>, stejně pochvalně hovořit nelze… Charakteristicky pro pisatele (pod pseudonymem se skrývá bývalý slovenský středoškolský profesor, přivydělávající si k důchodu publikacemi na senzacechtivé „záhadologické“ motivy) je tato - stejně jako jeho jiné práce - poněkud zmatenou kompilací, oplývající nezaměnitelným stylem nejtrapnějších žurnalistických frází a inflací vykřičníků. K úvahám o mlácení prázdné slámy a pochybám „co tím chtěl autor vlastně říci“, tentokrát nejspíše přispívá bohužel i jeho věk, zmatenosti neubral ani překlad ze slovenštiny <b>Jany Mészároszové</b>, vč. nulové redakční práce pofidérního nakladatelství.<br />
Kompilace je jakýmsi výčtem námořních tragédií, od Noemovy archy přes Titanic a dále. Vágní koncepce je v závěru korunována brnkáním na dosti pochybnou ekologicko-náboženskou strunu. Polárním výpravám je (se spoustou chyb) věnováno místa celkem nemálo, té Franklinově méně (cca stránka), takže také s méně chybami, i když se nějaké najdou.<br />
AVŠAK: důvodem podrobnější zmínky je DALŠÍ PRIMÁT! Pokud víme, je zase PRVNÍ KNIHOU vydanou v češtině, která už zmiňuje i loňský (<i>2016</i>) nález Terroru!<br />
(POZN.: vzhledem k tomu, že kniha poněkud atypicky uvádí datum předání do tisku, ať už tvar <i>2016-09-08 </i>znamená cokoliv, muselo jít čistě o vsuvku na poslední chvíli - alespoň to je hodno úcty!)<br />
<br />
<b>Gustav Vávra</b><br />
<br />
<br />
<br />
<ul>
<li><span style="color: #888888; font-family: "arial" , "helvetica" , sans-serif;"><span style="font-size: 13px;"><a href="https://franklinova-expedice.blogspot.com/2017/11/ohlasy-franklinovy-expedice-u-nas.html">Ohlasy Franklinovy expedice u nás – v ČESKY vydané literatuře (I.)</a></span></span></li>
</ul>
<br />Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-57430250103880818542017-11-12T17:00:00.000+01:002017-11-21T16:06:53.396+01:00Ohlasy Franklinovy expedice u nás – v ČESKY vydané literatuře (I.)<i>K stručnému pokusu o <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/P%C5%99ehled_%C4%8Deskojazy%C4%8Dn%C3%A9_franklinovsk%C3%A9_literatury" target="_blank">přehled prací s franklinovskou tématikou vydaných v češtině</a> (ať už českého původu nebo překladových) uveřejněnému na <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/" target="_blank">české franklinovské Wiki</a>, bychom rádi přidali podrobnější materiál – s cílem upozornit na některé zajímavosti a souvislosti. V žádném případě si tento výčet neklade nárok na úplnost, naopak budeme povděčni za příp. upozornění na jakoukoliv opominutou publikaci!</i><br />
<i><br /></i>
Motivem této stati pak může být i případné doporučení relevantní literatury, pročež si autor dovoluje (zvláště v případě beletrie) i její kritické zhodnocení, toto je však samozřejmě výhradně prezentací jeho vlastního názoru…<br />
<a name='more'></a>Podrobnější bibliografické údaje (vydavatel, originál a pod.) jsou u jmenovaných publikací uvedeny ve svrchu zmíněném stručném výčtu českojazyčné literatury.<br />
<br />
Poznámka: pro potřebu tohoto článku pak terminologicky pracovně odlišujeme <b>výpravy</b> „<b>hledačské</b>“ tj. dobové - hledající ztracenou Franklinovu expedici <b>v 19. století</b>, a <b>výpravy</b> „<b>pátračské</b>“, tedy snažící se vypátrat stopy po expedici <b>ve století 20. a současném</b>.<br />
<h3>
Předválečná faktografie</h3>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGBiPrT6YYdDwUfRM2SxT9_650yK9aXP8XPEfaIAVIRdPMuT3AnqKcr2luL2Q0BaioJ4EJwwRjAghi7b5mhRbb4YZVNFYDKM5Dj3pdYDA4dsqgx49pCMMJ2KPYDN0xVhrIx2ZNuOUdQFCv/s1600/trosecnici_polarniho_more.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="586" data-original-width="401" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGBiPrT6YYdDwUfRM2SxT9_650yK9aXP8XPEfaIAVIRdPMuT3AnqKcr2luL2Q0BaioJ4EJwwRjAghi7b5mhRbb4YZVNFYDKM5Dj3pdYDA4dsqgx49pCMMJ2KPYDN0xVhrIx2ZNuOUdQFCv/s320/trosecnici_polarniho_more.jpg" width="218" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obálka z webu <a href="http://goodreads/" target="_blank">Goodreads</a></td></tr>
</tbody></table>
Budiž nejprve pojednáno o literatuře FAKTOGRAFICKÉ… Z předválečných a starších dob se toho zatím mnoho v češtině objevit nepodařilo, zvláště z těch dob starších (samozřejmě kromě časopiseckého článku z Obzoru už z r. <i>1855</i>, <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/John_Franklin_a_jeho_p%C5%99edch%C5%AFdcov%C3%A9" target="_blank">k dispozici na wiki o Franklinově expedici</a>) – takže lze začít ve stručném výčtu uvedenou autobiografickou knihou našeho slavného polárního badatele, akademika <b>Františka Běhounka</b>: „<b>TROSEČNÍCI POLÁRNÍHO MOŘE</b>“, protože její první vydání, ještě pod „verneovským“ názvem „<b>Trosečníci na kře ledové</b>“ (Vzducholodí na Severní točnu) pochází již z r. <i>1928</i>, a o Franklinově expedici obsahuje stručné pojednání.<br />
<br />
O to více (už proto, že na ni narazíme i dále!) je však třeba zdůraznit popularizující práci (byť občas na pomezí beletrie) německého publicisty a historika <b>Heinricha Huberta Houbena</b>: „<b>VOLÁNÍ SEVERU</b>“, vydanou u nás poprvé už v r. <i>1929</i> (další opakované reedice až do doby poválečné). Franklinově výpravě (i jeho předešlým, stejně jako hledačským) bylo věnováno nemálo místa, na svou dobu byla kniha určitě bohatým a relativně seriozním zdrojem informací! Větším spekulacím o osudu výpravy se autor raději vyhnul, pochopit lze poněkud zavádějící údaj, označující jazyk záhadných „<a href="http://visionsnorth.blogspot.cz/2009/03/mystery-of-peglar-papers.html" target="_blank">Peglar Papers</a>“ (nalezených McClintockem, a námořníkovi Peglarovi spíše jen pracovně přičítaných) za němčinu – to byl tradující se omyl, vzniklý tím, že velké části textu byly (z dosud nevysvětlených příčin) psány sice anglicky, ale pozpátku (např. místo „The“ němčinu připomínající „Eht“). Německému autorovi ale tato chybná teorie jistě udělala radost. Stejně tak je poněkud mylná zmínka o nálezu franklinovských saní (!) v roce <i>1926</i>, s prý zachovaným kvalitním konzervovaným masem – ve skutečnosti šlo o v muzeu již dlouho uchovávané konzervy nalezené některou ze saňových hledačských výprav v 19. stol., viz <a href="http://www.show.me.uk/collection/5701-meat-sample-from-franklin-s-last-arctic-expedition" target="_blank">fotografie příslušného exponátu</a> z National Maritime Muzeum v Greenwichi. Teprve r. <i>1926</i> však vědci obsah konzerv (úspěšně!) otestovali na laboratorních krysách… Rozhodně však lze litovat, že se tato jinak bezesporu solidní Houbenova popularizující kniha (končící aktuálně Nobileho běhounkovskou výpravou s „Italií“), nedočkala (na rozdíl od porevolučního reprintu jeho stejně koncipované o dobývání Antarktidy) nové současné reedice…<br />
<h3>
Doba poválečná</h3>
Dostáváme se tedy do doby poválečné, a uveďme obsáhlou (450 stran) knihu polské manželské dvojice (Czeslaw byl opravdu polským polárním badatelem!) polárních publicistů <b>Aliny a Czeslawa Centkiewiczových</b>: „<b>DOBÝVÁNÍ ARKTIDY</b>“, vydanou Mladou frontou v roce <i>1958</i>. Dílo je pochopitelně poněkud poplatné době, zdůrazňující „ruská a sovětská prvenství“, skepticky komentující „západní“ účast v rámci mezinárodních geofyzikálních aktivit, a pod… Přesto je kniha překvapivě důkladná, komentující i opravdu málo známé historické expedice a v mezích dobových možností snad i seriozní a přínosná, ostatně např. o sovětských polárních aktivitách už se dnes až tolik nedozvíme. I když se nevyvarovala chyb, někdy opravdu směšných a dobově naivních - vč. např. porušťování jmen badatelů zcela jiného původu...<br />
ALE: zdůrazněme, že zrovna franklinovské pasáže jsou tak nápadně podobně zpracovány podle <b>Houbenova</b> „<b>VOLÁNÍ SEVERU</b>“, že už nelze hovořit o pochopitelném kompilátu, ale o TRAPNÉM PLAGIÁTU! Což ostatně bývalo oblíbenou praktikou publicistů za „Železnou oponou“… I když pro tematickou nesouvislost nebyly porovnávány jiné pasáže knihy, nepřekvapila by nápadná shoda také i u nich, ač je pravdou, že Houbena (ve francouzském překladu) autoři uvádějí v bibliografii. Nápadná podobnost však zde jde až do hlášek a dialogů v oné podobně jako u Houbena beletrizované formě (ostatně sama sebe recyklujícími autory využitých i nadále, k čemuž dojdeme), a to včetně zmíněných dobových nepřesností Houbenovy práce. K dojmu pak nepřidává ani dobově poplatné zamlžení tristní role Indiánů ve Franklinově výpravě v letech <i>1819-22</i>, ani zmanipulování <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Zpr%C3%A1vy_na_Ostrov%C4%9B_kr%C3%A1le_Vil%C3%A9ma" target="_blank">textu zprávy z Victory Pointu</a> z poslední expedice s vypuštěním nejasných pasáží… Snad jen zoufalou perličkou je důsledné (takže zřejmě nejde o tiskovou chybu) uvádění jména velitele Erebu <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/James_Fitzjames" target="_blank">Jamese Fitzjamese</a> jako „FRITZjames“ – snad se (nejspíše) překladatelka ještě nevzpamatovala z války, nemajíc zřejmě nejmenší potuchy o vcelku běžné podobě a významu anglo-normanského jména…<br />
<i>(Pozn.: S autorskou dvojicí manželů Centkiewiczových se ovšem ještě setkáme, ale jejich další dílo patří jednoznačně do oblasti beletrie, takže o něm bude pojednáno později.)</i><br />
<br />
Krajně pochybným přínosem pak bylo reportážní dílko, nekriticky oslavující polárního badatele: „<b>AMUNDSEN – POSLEDNÍ VIKING</b>“ od Francouze<b> Edouarda Calica</b>, česky vydané r. <i>1971</i>. Asi dvoustránkový stručný popis Franklinovy expedice hýří nehoráznostmi – např. zprávu z Victory Pointu prý uložil poslední přeživší účastník expedice (?!), což korunoval překladatel iniciativní vysvětlivkou, že ta mohyla (v originále „cairn“) byla KELTSKÁ (!!!). O překladu „North-West Passage“ jako „cesta ze severu na západ“ raději pomlčme…<br />
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixV_rvwfiDH0iy87i04Rnqio6mjpKNLVYwTyIksVIqWqE3ZShvqD9muf8D-Fn8_hE9rWBTjwqlw8JSA5BgOnwOuL3OdRRNb-TVGPrzc8o2dZX69XSEKQ0Yywg6S9IuBLMLI18nerUkAjuo/s1600/Kde+konci+zeme_priklad.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="Ukázka grafické úpravy publikace "Kde končí Země"." border="0" data-original-height="900" data-original-width="1200" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixV_rvwfiDH0iy87i04Rnqio6mjpKNLVYwTyIksVIqWqE3ZShvqD9muf8D-Fn8_hE9rWBTjwqlw8JSA5BgOnwOuL3OdRRNb-TVGPrzc8o2dZX69XSEKQ0Yywg6S9IuBLMLI18nerUkAjuo/s400/Kde+konci+zeme_priklad.jpg" title="Ukázka grafické úpravy publikace "Kde končí Země"." width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ukázka výpravnosti publikace "Kde končí <span style="font-size: 12.8px;">Země".</span></td></tr>
</tbody></table>
Přes jiné knihy se stručnějšími zmínkami (uvedené v <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/P%C5%99ehled_%C4%8Deskojazy%C4%8Dn%C3%A9_franklinovsk%C3%A9_literatury" target="_blank">přehledu</a>) vyzdvihněme z doby „předrevoluční“ naopak pochvalně velmi výpravnou publikaci: „<b>KDE KONČÍ ZEMĚ</b>“, vydanou dětským nakladatelstvím Albatros v r. <i>1980</i>, a to pro její (nejen na tehdejší časy) až exkluzivní doprovodný obrazový materiál. I když autory tří částí (z nichž první „Svět ledu“ se týká polárních výprav a autorem byl <b>Thayer Willis</b>, další dvě pak horolezectví a zkoumání mořských hlubin) byli Britové a poprvé vyšla v Londýně, pro tehdejší praktiky ohledně vydavatelských práv je příznačné, že český překlad byl raději pořízen z vydání německého, tedy „z druhé ruky“. Přesto obsahuje jen zanedbatelné nepřesnosti (např. McLure, správně <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_McClure" target="_blank">McClure</a>) a pro opravdovou opulentnost obrazového materiálu (nejen k celkem rozsáhlé kapitole o Franklinovi, hlavně dosti podrobně a solidně věnované výpravám hledačským) si zaslouží zmínku doposud.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9oJv5QHMT0Gupr_fHnwLFBKkh_3WhGrfeCSwW18QjJQVKEnP47YYGQ9w82sCJ8qNtvHMIYi718HlOzj87V5pQZaGf-c-dVl4pT2YjakoQ5oixNqNfs9F-c5iykEUhE5PHoOZy23lXT8ND/s1600/arktida_stopami_prukopniku.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="624" data-original-width="427" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9oJv5QHMT0Gupr_fHnwLFBKkh_3WhGrfeCSwW18QjJQVKEnP47YYGQ9w82sCJ8qNtvHMIYi718HlOzj87V5pQZaGf-c-dVl4pT2YjakoQ5oixNqNfs9F-c5iykEUhE5PHoOZy23lXT8ND/s320/arktida_stopami_prukopniku.jpg" width="218" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obálka z nabídky <a href="https://www.ceskyantikvariat.cz/cs/katalog/arktida-stopami-pr%C5%AFkopn%C3%ADk%C5%AF" target="_blank">Českého antikvariátu</a></td></tr>
</tbody></table>
Na závěru je třeba vyzdvihnout nesmírně solidní (na svou dobu) práci: „A<b>RKTIDA STOPAMI PRŮKOPNÍKŮ</b>“ od známého (bohužel už nežijícího) českého polárního publicisty <b>Stanislava Bártla</b>, vydanou nakl. Olympia r. <i>1986</i>. Ze třech kapitol se první týká právě výpravy Franklinovy, druhá pak „nešťastného roku“ ruských polárních výprav <i>1912</i> (kdy zmizely hned dvě a třetí nedopadla také nejlépe), poslední pak zmizení transpolárního letu Levaněvského za stalinské éry roku <i>1937</i>. Snad jen ve volbě tématiky by se dala vysledovat nějaká dobová režimní poplatnost (ale údaje o nich jsou zrovna tak zajímavé a málo známé), kterou jinak kniha naštěstí netrpí! Naopak, doposud se nelze ubránit obdivu nad množstvím shromážděných fakt (v době předinternetové, s jistým tehdejším informačním embargem), především však nad seriozním a relativně vyčerpávajícím (samozřejmě na úrovni dobových poznatků) přístupem k franklinovské tématice! Včetně na tehdejší časy rovněž úctyhodného doprovodného obrazového materiálu, solidní mapky (překreslené z té známé s vyznačenými „franklinovskými“ lokacemi), ale i nad tím, že tentokrát (což je v české tématické literatuře poněkud řídkým jevem) došlo i na smysluplné úvahy nad dalším osudem expedice, byť samozřejmě opět na úrovni znalostí doby…
<br />
<br />
<b>Gustav Vávra</b><br />
<b><br /></b>
<br />
<ul>
<li><a href="https://franklinova-expedice.blogspot.com/2017/11/ohlasy-franklinovy-expedice-u-nas_19.html">Ohlasy Franklinovy expedice u nás – v ČESKY vydané literatuře (II.)</a></li>
</ul>
Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-72017185817051750422017-07-15T22:39:00.000+02:002017-07-15T22:39:15.294+02:00Franklin expedition map – editing and adding objectsIn <a href="https://franklinova-expedice.blogspot.cz/2017/07/franklin-expedition-interactive-web-map.html" target="_blank">the previous article</a>, we have shown the functioning of <a href="https://map.franklinova-expedice.cz/" target="_blank">the web map application</a> showing locations associated with the Franklin Expedition. In addition, we have explained the breakdown of our own "Franklin" map content into map layers and categories. In this article, we'll show how we can <b>edit existing objects and add new objects</b> to the map. There is a relatively long introduction – in the author's opinion it is necessary... :-)<br />
<a name='more'></a><br />
<h3>
Why is this and that missing?</h3>
<div>
<div>
Every map user, at least frankly familiar with the Franklin expedition, will very soon ask questions like: Why is not that site on the map? Why is this crucial link missing at this object? Why is missing a description for another object?</div>
<div>
The answer is simple: <b>the content of the map is just a sample</b>. In the map (more precisely, in the database from which the data about objects are read) were placed objects for which more or less accurate coordinates could be quickly found. Simultaneously, it was necessary to demonstrate examples of different object <b>categories</b> (see the explanation in the previous article) and to place at least one object in each <b>map layer</b> (see the previous article again).</div>
</div>
<div>
<h3>
OK, but when is the proper content going to be there?</h3>
<div>
It depends mainly on you, dear users. :-) The development of the map would be, if it should be done in professional way, full-time work. Programming in the evenings and weekends is of course much more slower and there is not much time left to add new objects to the map and improve descriptions of already added objects.</div>
<div>
Look on the bright side: <b>any user</b> (no special computer knowledge required!) <b>can modify existing objects and add new ones now. Every contribution is welcomed!</b></div>
</div>
<h3>
Cannot the whole map suddenly disappear?</h3>
<div>
<div>
The potential contributor to the map can ask <b>a proper question</b>: and cannot one day a) <b>the whole map disappear</b> from the web, b) <b>its author as well </b>c) <b>and my work will come to nothing</b>? Very good question, indeed!</div>
<div>
On a) and b) the answer is yes, it can, very easily. Nobody knows his/her future.</div>
<div>
Point c) is fortunately <b>solvable by technical means</b>. As far as the source code of the map is concerned, I plan to make it publicly available this year (experienced users can even now download the necessary files, except for the PHP scripts needed to send emails). Concerning data (that is more important than a map application as such): a complete listing of all objects from the GeoJSON database is available at <a href="https://com.franklinova-expedice.com/db/readfranklin.php">https://com.franklinova-expedice.com/db/readfranklin.php</a>. In the future, I plan to make available a complete dump of database in SQL format.</div>
</div>
<h3>
Finally, editing and adding objects</h3>
<div>
<div>
Let's finish general introductions and promises. To <b>add new objects</b>, click the "<b>+</b>" icon at the top right of the map window. To <b>edit existing objects</b>, click the "<b>Edit</b>" button at the bottom right of the information window (see the first image in the <a href="https://franklinova-expedice.blogspot.cz/2017/07/franklin-expedition-interactive-web-map.html" target="_blank">previous article</a>). Adding new objects is basically the same editing existing ones, except that <b>we must first draw a new object on the map</b>.</div>
<h4>
Draw a new object on the map</h4>
<div>
You can add <b>points</b> (most of the cases), <b>lines</b> (polylines, such as routes) and <b>areas</b>. When placing a new object on the map, we first select the <b>appropriate geometry</b> for the object and then draw it on the map. In the case of a line and an area, the drawing ends with a <b>double click</b>. In the case of a point, an <b>information window</b> is displayed immediately after its location; in the case of a line and a surface, it is necessary to click on the newly drawn object. The next part is already <b>the same as editing an existing object</b>, see next paragraph.</div>
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUFVnzg-GzRJomsJ4phGCGKM_uqqUUU5qUHdGVwPKMqBB9RKQ64sNazz7dQ2SuOZ8WigTivVxfOkzyepOfOuU9a2Syi7HGQuJFjopG2KOjXet33HTf4a5rMyusWS4PQc1kxjqMTYenFz-a/s1600/mapa3-en.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="Choosing geometry of a new object" border="0" data-original-height="331" data-original-width="382" height="277" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUFVnzg-GzRJomsJ4phGCGKM_uqqUUU5qUHdGVwPKMqBB9RKQ64sNazz7dQ2SuOZ8WigTivVxfOkzyepOfOuU9a2Syi7HGQuJFjopG2KOjXet33HTf4a5rMyusWS4PQc1kxjqMTYenFz-a/s320/mapa3-en.PNG" title="Choosing geometry of a new object" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Choosing geometry of a new object</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<br /></div>
<h4>
Editing an existing object</h4>
<div>
<div>
When you click on the "Edit" button in the info window, an <b>edit form</b> will display. You can edit the <b>name</b> of the object, its <b>description</b> and add <b>up to two related links</b> to other websites. Then you <b>must</b> fill in your <b>email</b> and <b>name/nickname</b> (you can be contacted in case of additional queries) and you can attach <b>additional comments</b> or explanations.</div>
<div>
So far, you <b>cannot</b> specify the <b>category</b> of the object, the <b>map layer</b> to which it is intended, and attach a <b>photo</b> (but of course you can write your remarks concerning these topics in a comment field or send them by e-mail).</div>
<div>
You <b>can</b> change the <b>location</b> of the existing object. Click and drag to edit point placement. The editing form will disappear during dragging to allow you to move the point anywhere on the map. You can move vertices of a polyline, too.</div>
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKuvPwbBwBuX0WH8KhvqT_qfhFtosS3oPl8vof2BwU2fcdmOwfs4aSgr-XByhuHYl88l2UjwD_YuAQg9tMceCSs7pUCAc7_xkn_W-Ehq1F87HMiys7W3VQKiv5uMONA4KJ_EypmhYeUyqo/s1600/mapa2-en.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="Editing form for existing object" border="0" data-original-height="597" data-original-width="519" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKuvPwbBwBuX0WH8KhvqT_qfhFtosS3oPl8vof2BwU2fcdmOwfs4aSgr-XByhuHYl88l2UjwD_YuAQg9tMceCSs7pUCAc7_xkn_W-Ehq1F87HMiys7W3VQKiv5uMONA4KJ_EypmhYeUyqo/s640/mapa2-en.PNG" title="Editing form for existing object" width="555" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Edit form for existing object</td></tr>
</tbody></table>
<h4>
Submitting Changes</h4>
<div>
<b>The most important step</b> is to <b>send</b> your changes by pressing the "<b>Send</b>" button. On the other hand, if you press "<b>Cancel</b>", the content of the form will be erased and all your edits will be lost (only for the currently edited object, of course).</div>
<h4>
Important! No immediate changes in the map</h4>
<div>
<div>
Any changes you make to the map and <b>send</b> them will appear as "executed" until the browser window is closed. <b>In fact the content of the map has not changed!</b> Your changes have been sent by email, and they will be reviewed and then the database will be updated (it should be matter of days or in some special cases few weeks). You may also receive an e-mail message explaining why your change was not accepted (and of course you can protest! :-) ).</div>
<div>
You may wonder <b>why the changes are not written directly into the database</b>. The main reason is that it is, in principle, impossible to prevent overwriting important data in the database (users can make mistakes or even try to damage data intentionally). Additionally, editing conflicts would have to be solved if two users edited the same object. But in the future (it is necessary to solve the technical "details" - e.g. registration) there could be "personal" map layers for interested users. "Finished" objects from these layers could then be moved to "official" layers.</div>
</div>
<h3>
Do not be afraid to experiment</h3>
<div>
Feel free to try map editing. Please mark your trial attempts as "TEST" and send it to see that it works. :-) I look forward to your cooperation.</div>
Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-30497995454469946852017-07-15T18:06:00.002+02:002017-07-15T21:47:38.397+02:00Mapa Franklinovy expedice – editace a přidávání objektůV <a href="https://franklinova-expedice.blogspot.cz/2017/07/interaktivni-webova-mapa-franklinovy.html">předchozím článku</a> jsme si ukázali fungování <a href="https://mapa.franklinova-expedice.cz/" target="_blank">webové mapové aplikace</a> zobrazující místa spojená s Franklinovou expedicí. Dále zde bylo vysvětleno členění vlastního "franklinovského" obsahu mapy do vrstev a kategorií. V tomto článku si ukážeme, jak můžeme objekty v mapě editovat a přidávat nové. Text má sice poměrně dlouhý úvod, ale podle mínění autora je to nezbytné. :-)<br />
<a name='more'></a><br />
<h3>
Proč tam není...?</h3>
Uživatel alespoň mírně obeznámený s franklinovskou problematikou si velmi záhy položí otázky typu: proč zde není popsána tato lokalita? Proč u tohoto objektu v mapě není tento zásadní odkaz? Proč u tamtoho objektu chybí popis?<br />
Odpověď je jednoduchá: <b>obsah mapy je jen ukázkový</b>. Do mapy (přesněji řečeno, do databáze, ze které se objekty načítají) byly vloženy ty objekty, u kterých bylo možno rychle zjistit více či méně přesné souřadnice. Současně bylo třeba demonstrovat příklady různých <b>kategorií objektů</b> (viz výklad v předchozím článku) a mít alespoň jeden objekt v každé <b>mapové vrstvě</b> (opět viz předchozí článek).<br />
<h3>
Ok, ale kdy tam tedy bude pořádný obsah?</h3>
To záleží hlavně na vás, milí uživatelé. :-) Samotný vývoj mapy by byl, pokud by se měl dělat opravdu pořádně, práce na plný úvazek. Programování po večerech a o víkendech jde samozřejmě o hodně pomaleji a na pátrání v literatuře a doplňování objektů moc času nezbývá.<br />
Věc má ale i světlou stránku. <b>Mapová aplikace nyní umožňuje i uživateli bez jakýchkoli speciálních počítačových znalostí upravovat stávající objekty a přidávat nové</b>. <b>Každý</b> příspěvek a oprava jsou vítány!<br />
<h3>
Nemůže to všechno zmizet?</h3>
Obezřetné potenciální přispěvatele do mapy jistě napadne: a <b>nemůže</b> jednoho krásného dne a) <b>celá mapa zmizet z webu</b> b) i s autorem <b>a</b> c) <b>moje práce přijde vniveč?</b> To je <b>velmi</b> dobrá otázka!<br />
Na a) a b) je odpověď ano, může, velmi snadno. Nikdo nevíme dne ani hodiny, což se bohužel týká i komunity zájemců o Franklinovu expedici.<br />
Bod c) je naštěstí <b>řešitelný technickými prostředky</b>. Pokud jde o zdrojový kód mapy, plánuji v letošním roce jeho zpřístupnění (ostatně zkušený uživatel si s výjimkou PHP skriptů, nutných pro odesílání mailů, může potřebné soubory stáhnout již nyní). Pokud jde o data, která jsou důležitější než mapová aplikace jako taková, na adrese <a href="https://com.franklinova-expedice.cz/db/readfranklin.php">https://com.franklinova-expedice.cz/db/readfranklin.php</a> je k dispozici kompletní výpis všech objektů z databáze ve formátu <a href="http://geojson.org/" target="_blank">GeoJSON</a>. Do budoucna plánuji dát k dispozici kompletní dump (výpis) databáze ve formátu SQL.<br />
<h3>
Vlastní editace a přidávání</h3>
Dost obecných úvodů a slibů, pojďme na věc. <b>Přidávat nové objekty</b> lze kliknutím na ikonku <b>"+"</b> vpravo nahoře, <b>editovat objekty stávající</b> můžete po kliknutí na tlačítko <b>"Upravit"</b> v informačním okně ke stávajícímu objektu (viz úvodní obrázek v <a href="https://franklinova-expedice.blogspot.cz/2017/07/interaktivni-webova-mapa-franklinovy.html" target="_blank">minulém článku</a>). Přidání i editace jsou v zásadě stejné až na to, že <b>nový objekt musíme nejprve "nakreslit" do mapy</b>.<br />
<h4>
Zakreslení nového objektu do mapy</h4>
<div>
Přidávat lze <b>body</b> (asi většina případů), <b>linie</b> (lomené úsečky; např. trasy) a <b>plochy</b>. Při umisťování nového objektu do mapy tedy nejprve vybereme příslušnou <b>geometrii objektu</b> a následně ji do mapy zakreslíme. V případě linie a plochy se kreslení <b>ukončí dvojklikem</b>. V případě bodu se po jeho umístění rovnou zobrazí <b>informační okno</b>, v případě linie a plochy je nutno na nově zakreslený objekt kliknout. Další část je již <b>shodná s editací stávajícího objektu</b>, viz další odstavec.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9NjBFkw96i6C5n1Q31xGXgHBnkDGDQcLPzuMmguocgs2FVtt13ZtflPEzBjbmmtYzQ5SN7K8JwsKYbIqmQ6N6Z7Sshq45KsQDebTN9RWk8nivK-rEkRAut7hGlcV_pRe57CYS0uWR2yNd/s1600/mapa3-cs.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="Výběr geometrie nového objektu" border="0" data-original-height="338" data-original-width="374" height="288" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9NjBFkw96i6C5n1Q31xGXgHBnkDGDQcLPzuMmguocgs2FVtt13ZtflPEzBjbmmtYzQ5SN7K8JwsKYbIqmQ6N6Z7Sshq45KsQDebTN9RWk8nivK-rEkRAut7hGlcV_pRe57CYS0uWR2yNd/s320/mapa3-cs.PNG" title="Výběr geometrie nového objektu" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výběr geometrie nového objektu</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<br /></div>
<div>
<h4>
Editace stávajícího objektu</h4>
</div>
<div>
Po kliknutí na tlačítko "Upravit" v informačním okně se objeví <b>editační formulář</b>, kde můžete upravit (či nově vyplnit v případě nového objektu) <b>název</b> objektu, jeho <b>popis</b> a doplnit až <b>dva související odkazy</b> na jiné webové stránky. Dále <b>musíte</b> vyplnit svůj <b>e-mail</b> a jméno (pro případ doplňujících dotazů) a můžete připojit další <b>komentář</b> či vysvětlení, které již není součástí popisu objektu.</div>
<div>
Zatím <b>nemůžete</b> určit <b>kategorii objektu, mapovou vrstvu</b>, do které je určen, a připojit <b>foto</b> (ale samozřejmě můžete své tipy napsat do komentáře či poslat mailem).</div>
<div>
Můžete ale <b>změnit polohu stávajícího objektu</b>. Kliknutím a tažením upravíte umístění bodu (včetně bodu linie). Editační formulář po dobu tažení zmizí, aby nepřekážel novému umístění.</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3T5d97frMJ7e-WHjSJNy7d2Qrp9RPkPzy5typP9IJ1_QitHrSWp8SA8MKYiU_HJmAB7cyIJHjcqgt7L8II1zbbkV1ajugIJwIDjETLc__T0_JEQfJISSTQ6hHYb00jPTl1IhtfhcodWzL/s1600/mapa2-cs.PNG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="Editační formulář pro stávající objekt" border="0" data-original-height="700" data-original-width="645" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3T5d97frMJ7e-WHjSJNy7d2Qrp9RPkPzy5typP9IJ1_QitHrSWp8SA8MKYiU_HJmAB7cyIJHjcqgt7L8II1zbbkV1ajugIJwIDjETLc__T0_JEQfJISSTQ6hHYb00jPTl1IhtfhcodWzL/s640/mapa2-cs.PNG" title="Editační formulář pro stávající objekt" width="589" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Editační formulář pro stávající objekt</td></tr>
</tbody></table>
<div>
<br /></div>
<h4>
Odeslání změn</h4>
<div>
<b>Nejdůležitější</b> je nezapomenout provedené změny <b>odeslat </b>(vcelku logicky stiskem tlačítka <b>Odeslat</b>). Pokud naopak zmáčknete "<b>Zrušit</b>", obsah formuláře se vymaže, takže s případnými dalšími změnami (pouze dotyčného objektu, pochopitelně) začnete od začátku.</div>
<div>
<h4>
Důležité upozornění</h4>
Veškeré změny, které v mapě provedete a <b>odešlete</b>, se sice až do uzavření okna prohlížeče s mapou budou tvářit jako "provedené", ale <b>ve skutečnosti se obsah mapy nijak nezměnil</b>! Vaše změny ale byly odeslány mailem a po kontrole budou do mapy, resp. databáze promítnuty (v řádu dní, max. několika týdnů), nebo obdržíte e-mailem zprávu, proč změna nebyla akceptována (a můžete samozřejmě protestovat).<br />
Jistě vás napadne, <b>proč nejsou změny rovnou zapsány do databáze</b>. Hlavní důvod je ten, že je z principu neřešitelné to, aby někdo ať v dobré víře, nebo naopak ze zlé vůle nepřepsal databázi nesmysly. Navíc by bylo nutno řešit editační konflikty, pokud by shodou okolností dva uživatelé editovali stejný objekt. Do budoucna (je třeba vyřešit technické "detaily" – např. přihlašování) je ale v plánu možnost vytvoření "osobních" mapových vrstev pro vážné zájemce, z nichž by se pak "dokončené" objekty mohly přesouvat do "oficiálních" vrstev.<br />
<h3>
Nebojte se experimentovat</h3>
Nebojte se editaci v mapě vyzkoušet. Klidně své pokusy označte jako "TEST" a odešlete, ať vidíme, že to funguje. :-) Těším se na spolupráci.</div>
Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-81345996782767023472017-07-08T22:03:00.000+02:002017-07-16T09:19:05.697+02:00Franklin Expedition Interactive Web MapAt <a href="https://map.franklinova-expedice.cz/" target="_blank">https://map.franklinova-expedice.cz</a> you can find an interactive map of places and routes associated with the Franklin Expedition. The controls should be intuitive, but it may be a good idea to add a few words about the content and functions of the map.<br />
<a name='more'></a><br />
<h3>
Map control</h3>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX3qMUlknV3CZsL7DlgEwrPUqvm7ZjTAqTCFvUHhoxEE57Xg21LSGCP3ZpP-6b1SGQZfaHGuObmcZhbRtRtD6jSF0aGrKY1c5A4QEaXDY0405OqLr_NZ6518FtJfNf17_fp7nY0kTBl23O/s1600/mapa1-en.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="Control of the map" border="0" data-original-height="724" data-original-width="723" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjX3qMUlknV3CZsL7DlgEwrPUqvm7ZjTAqTCFvUHhoxEE57Xg21LSGCP3ZpP-6b1SGQZfaHGuObmcZhbRtRtD6jSF0aGrKY1c5A4QEaXDY0405OqLr_NZ6518FtJfNf17_fp7nY0kTBl23O/s400/mapa1-en.png" title="Control of the map" width="397" /></a></div>
<br />
The above picture might be enough to understand the map control. The possibility to <b>edit objects and add new ones</b> will be discussed in the <a href="https://franklinova-expedice.blogspot.cz/2017/07/franklin-expedition-map-editing-and.html" target="_blank"><b>next article</b></a>. Any questions, of course, are welcome.<br />
<h3>
Map content</h3>
<h3>
Base and overlay layers</h3>
The base and overlay layers serve as a topographic map background. The difference between them is that the base map can be only one, whereas overlay maps can be turned on more.<br />
The Arctic area is probably best mapped at the <b>ESRI World Topo Map</b> (e.g. concerning geographical names), the highest quality satellite map is probably <b>HERE</b>.<br />
<h3>
Topic layers</h3>
Thematic layers represent "Franklin" map content. The individual objects in these layers are described by several attributes (see below, the "Objects" section). When you click on the object, an information window for the object will pop up. The map contains the following "official" layers:<br />
<ul>
<li><b>Franklin expedition</b></li>
<li><b>Previous expeditions</b> (before 1845)</li>
<li><b>Rescue expeditions </b>(after 1847)</li>
<li><b>Monuments and museums</b></li>
</ul>
Further, the map may contain different "working" layers, at present it is a layer<br />
"Andrés (workplace)".<br />
Layers are distinguished by colour when viewed on a map.<br />
<h3>
Objects</h3>
From a geometric point of view objects can be points, lines, and areas (polygons).<br />
Each object must have a <b>title</b> and a <b>category</b> (see below). It can also contain a more detailed <b>description</b>, <b>picture</b> (photo) and max two <b>related links</b>.<br />
<h4>
Object categories</h4>
<div>
<b>Points:</b></div>
<div>
<ul>
<li><b>ship</b> (floating)</li>
<li><b>wreck</b></li>
<li><b>sledge</b> (land parties)</li>
<li><b>cairn</b></li>
<li><b>human remains</b></li>
<li><b>relics</b>)</li>
<li><b>sighting</b> (Inuit reports)</li>
<li><b>building</b></li>
<li><b>monument</b></li>
<li><b>museum</b> </li>
<li><b>geography</b> (geographical names)</li>
</ul>
</div>
<b><br /></b><b>Lines:</b><br />
<ul>
<li><b>ship route</b></li>
<li><b>land route</b></li>
</ul>
In the case of points, object categories are distinguished by icons (by Gustav Vávra), in the case of lines by the line style (ship routes: full-line, land routes: dashed-line).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV7CcuFtPcxqRDBTdEwh1HGKJ3clcr2SfKcgWmQigAN3_BMyspdBxMBLlbYJpVASBnrAUJrooMzhLGrqYB7D0Hd7FL3FDS0JmJa4XJ7chbWCUssZK8EHRaPDlpWXbHybb_ynN6BAI0uhuZ/s1600/ikony.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="Ikony" border="0" data-original-height="170" data-original-width="410" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV7CcuFtPcxqRDBTdEwh1HGKJ3clcr2SfKcgWmQigAN3_BMyspdBxMBLlbYJpVASBnrAUJrooMzhLGrqYB7D0Hd7FL3FDS0JmJa4XJ7chbWCUssZK8EHRaPDlpWXbHybb_ynN6BAI0uhuZ/s1600/ikony.png" title="Ikony" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">Icons in the order listed above (left to right and top to bottom). Author: Gustav Vávra</td></tr>
</tbody></table>
The last category of points – geography – is not displayed as an icon or other symbol - instead, the name of the object is displayed as a geographical name.<br />
<h3>
Technical background</h3>
<b>For non-experts in IT</b>: Do not worry if this section is a total mystery to you. It should not prevent you to use the map.<br />
Technically, the map is powered by the <a href="https://openlayers.org/" target="_blank">OpenLayers</a> javascript library, with free mapping services as the base and overlay layers (topographic and satellite maps).<br />
The "Franklin" objects are retrieved in the <a href="http://geojson.org/" target="_blank">GeoJSON format</a> from the database. The output from the database in this format (used as a data source for the map) can be viewed at <a href="https://com.franklinova-expedice.cz/db/readfranklin.php" target="_blank">https://com.franklinova-expedice.cz/db/readfranklin.php</a>.<br />
<b>Note:</b> the map application is universal, most features and content sources are set up by configuration files, i.e. it can be used for any map content, not just for the Franklin's expedition. However, relevant documentation for such deployment is not ready yet.<br />
<h3>
Further plans</h3>
<ul>
<li><b>Object clustering.</b> There is a lot of points in some places (e.g. London). It would be better to display only information about number of objects in such places (instead of objects itself) in small map scales.</li>
<li><b>Better display of geographical names</b> (category "geography"). Name labels are currently hard.</li>
<li><b>Help for object categories </b>(see list of icons above).</li>
</ul>
<h3>
Questions? Comments and suggestions? Offer of cooperation?</h3>
Please, write to <a href="mailto:info@franklinova-expedice.cz">info@franklinova-expedice.cz</a>.Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-71129587474280119652017-07-08T17:59:00.004+02:002017-07-16T09:18:15.654+02:00Interaktivní webová mapa Franklinovy expediceNa adrese <a href="https://mapa.franklinova-expedice.cz/" target="_blank">https://mapa.franklinova-expedice.cz</a> naleznete interaktivní mapu míst a tras spojených s Franklinovou expedicí. Ovládání by mělo být intuitivní, ale pro zvídavější zájemce snad bude dobré dodat pár slov k obsahu a fungování mapy.<br />
<a name='more'></a><br />
<h3>
Ovládání mapy</h3>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhU2bZUway-iWYUvEpAxELcwAGY2S41jvFOmTldBXF4MSPr7asrieUk8sZEYkIdpRv1-PgBM_IW3a_dgurSjkDqTiiEDuZHPHAi39qgeBhmE0N209UZ36_TQDy_lyMQgscn4-Bb6BNAa6E2/s1600/mapa1-cs.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="Ovládací prvky mapy" border="0" data-original-height="677" data-original-width="702" height="385" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhU2bZUway-iWYUvEpAxELcwAGY2S41jvFOmTldBXF4MSPr7asrieUk8sZEYkIdpRv1-PgBM_IW3a_dgurSjkDqTiiEDuZHPHAi39qgeBhmE0N209UZ36_TQDy_lyMQgscn4-Bb6BNAa6E2/s400/mapa1-cs.png" title="Ovládací prvky mapy" width="400" /></a></div>
Výše uvedený obrázek by snad měl k pochopení ovládání mapy stačit. Pokud jde o možnost <b>editace</b> objektů a <b>přidávání nových</b>, tomu se budeme věnovat v <b><a href="https://franklinova-expedice.blogspot.cz/2017/07/mapa-franklinovy-expedice-editace.html" target="_blank">dalším článku</a></b>. Případné dotazy jsou samozřejmě vítány.<br />
<h3>
Obsah mapy</h3>
<h3>
Podkladové a překryvné vrstvy</h3>
Podkladové a překryvné vrstvy slouží jako topografický podklad mapy. Rozdíl mezi nimi je v tom, že podkladové mapa může být pouze jedna, kdežto překryvných map můžete mít zapnutých více.<br />
Arktická oblast je (např. z hlediska názvů) z nabízených map asi nejlépe zpracovaná v <b>ESRI World Topo Map</b>, nejkvalitnější satelitní mapa je <b>HERE</b>.<br />
<h3>
Tematické vrstvy</h3>
Tematické vrstvy tvoří vlastní, "franklinovský" obsah mapy. Jednotlivé objekty v těchto vrstvách jsou popsány (viz níže, oddíl "Objekty") a po kliknutí na ně se zobrazí informační okno s popisem objektu. Mapa obsahuje následující "oficiální" <b>vrstvy</b>:<br />
<br />
<ul>
<li><b>Franklinova expedice</b> (objekty týkající se přímo Franklinovy expedice jako takové)</li>
<li><b>Dřívější expedice</b> (před rokem 1845)</li>
<li><b>Záchranné expedice</b> (po roce 1847)</li>
<li><b>Pomníky a muzea</b></li>
</ul>
<br />
Dále mapa může obsahovat různé "pracovní" vrstvy, v současnosti je to vrstva "Andrés - pracovní data".<br />
Vrstvy jsou při zobrazení v mapě od sebe odlišeny barevně.<br />
<h3>
Objekty</h3>
Objekty mohou být z geometrického hlediska body, čáry (linie) a plochy (polygony).<br />
Každý objekt musí mít povinně název a kategorii (viz dále). Dále může obsahovat podrobnější popis, obrázek (foto) a až dva související odkazy.<br />
<h4>
Kategorie objektů</h4>
<div>
<b>Body:</b></div>
<div>
<ul>
<li><b>ship</b> (loď – plovoucí)</li>
<li><b>wreck</b> (vrak)</li>
<li><b>sledge</b> (saně, pozemní výprava)</li>
<li><b>cairn</b> (mohyla)</li>
<li><b>human remains</b> (tělesné ostatky)</li>
<li><b>relics</b> (jiné pozůstatky)</li>
<li><b>sighting</b> ("spatření", zprávy o spatření členů expedice Eskymáky)</li>
<li><b>building</b> (budova)</li>
<li><b>monument</b> (památník)</li>
<li><b>museum</b> (museum)</li>
<li><b>geography</b> (zeměpisný název)</li>
</ul>
</div>
<b><br /></b>
<b>Linie:</b><br />
<br />
<ul>
<li><b>ship route</b> (lodní trasa)</li>
<li><b>land route</b> (pozemní trasa)</li>
</ul>
<br />
V případě bodových objektů jsou kategorie objektů rozlišeny ikonami (jejich autorem je Gustav Vávra), v případě linií stylem čáry (lodní trasa plně, pozemní čárkovaně).<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV7CcuFtPcxqRDBTdEwh1HGKJ3clcr2SfKcgWmQigAN3_BMyspdBxMBLlbYJpVASBnrAUJrooMzhLGrqYB7D0Hd7FL3FDS0JmJa4XJ7chbWCUssZK8EHRaPDlpWXbHybb_ynN6BAI0uhuZ/s1600/ikony.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="Ikony" border="0" data-original-height="170" data-original-width="410" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjV7CcuFtPcxqRDBTdEwh1HGKJ3clcr2SfKcgWmQigAN3_BMyspdBxMBLlbYJpVASBnrAUJrooMzhLGrqYB7D0Hd7FL3FDS0JmJa4XJ7chbWCUssZK8EHRaPDlpWXbHybb_ynN6BAI0uhuZ/s1600/ikony.png" title="Ikony" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ikony v pořadí uvedeném výše (zleva doprava a shora dolů). Autor: Gustav Vávra</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
Poslední kategorie bodových objektů (geography) není zobrazena ikonkou ani jiným symbolem – místo toho je zobrazen název objektu jako geografický název.<br />
<h3>
Technické řešení</h3>
Pro počítačové laiky: <b>netrapte se, pokud Vám tento oddíl bude zcela nesrozumitelný</b>. V používání mapy by Vám to nemělo bránit.<br />
Po technické stránce je mapa naprogramována pomocí javascriptové knihovny <a href="https://openlayers.org/" target="_blank">OpenLayers</a> s tím, že jako podkladové vrstvy (topografické a satelitní mapy) načítá veřejně dostupné mapové služby.<br />
"Franklinovské" objekty pak načítá z vlastní databáze ve formátu <a href="http://geojson.org/" target="_blank">GeoJSON</a>. Výstup z databáze v tomto formátu (sloužící jako zdroj dat pro mapu) si můžete prohlédnout na adrese <a href="https://com.franklinova-expedice.cz/db/readfranklin.php" target="_blank">https://com.franklinova-expedice.cz/db/readfranklin.php</a>.<br />
<b>Pro zajímavost:</b> mapová aplikace je naprogramována v rámci možností obecně, většina funkcí a zdrojů obsahu se nastavuje konfiguračními soubory, tj. mělo by ji jít použít i pro jiné typy obsahu než Franklinovu expedici. Dosud však není k dispozici dokumentace potřebná pro taková nasazení.<br />
<h3>
Další plány</h3>
<br />
<ul>
<li><b>Shlukování objektů</b> v místech s jejich velkou koncentrací (např. Londýn). Místo překrývajících se bodů by se zobrazil údaj o tom, kolik je v daném místě celkem objektů.</li>
<li><b>Lepší zobrazování zeměpisných názvů</b> (kategorie "geography"). Nyní jsou texty špatně čitelné.</li>
<li><b>Nápověda ke kategoriím objektů</b> (viz přehled ikon výše).</li>
</ul>
<br />
<h3>
Otázky? Připomínky a návrhy? Nabídky spolupráce?</h3>
Pište na <a href="mailto:info@franklinova-expedice.cz">info@franklinova-expedice.cz</a>.Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-88190895401272451512017-02-01T22:40:00.001+01:002017-02-01T22:40:47.655+01:00Sraz zájemců o Franklinovu expedici 25. února 2017V sobotu 25. února podvečer v Praze 6 (v nekuřácké restauraci poblíž Hanspaulky) plánujeme sraz českých zájemců o problematiku Franklinovy expedice. Definitivní čas srazu i jeho náplň dohodneme se zájemci na základě odezvy. Pokud si tedy chcete o této tematice nejen číst, ale i popovídat, napište prosíme co nejdříve na e-mail info@franklinova-expedice.cz.Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-85029078664320457812016-06-19T19:40:00.002+02:002023-12-22T11:15:59.669+01:00UPDATED JULY 16 | Wanted: Four Payer’s paintings of the “Franklin series”<div class="western" lang="de-DE" style="margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: inherit; line-height: 165%;"><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer" target="_blank"><span style="color: #023b7f;"><span style="text-decoration: none;">Julius Payer,</span></span></a></span></span><span style="color: black;"> </span></span><span style="line-height: 26.4px;">Austro-Hungarian military officer, mountaineer, arctic explorer, cartographer and artist, painted four monumental paintings concerning Sir John Franklin's expedition (<b>1845</b> - <b>about 1848</b>) in the <b>1880’s</b>. These paintings are lost for many decades. The last verified information is from <b>1932</b> when the paintings were part of a private collection in Brussels.</span><br />
<span style="line-height: 26.4px;"><b><span style="color: red;">Any information</span> about current whereabouts of the paintings, their history and photos or any other reproduction (especially any reproduction of the original “Starvation Cove” painting) are warmly welcomed at <a href="mailto:info@franklinova-expedice.cz">info@franklinova-expedice.cz</a>. <span style="color: red;">Any linking and reposts</span> are welcomed, too.</b></span><br />
<span style="line-height: 26.4px;"><b><span style="color: red;">Updated on July 16, 2016:</span> </b>new information concerning the <b>newly discovered study of the Starvation Cove</b>.</span></div><div class="western" lang="de-DE" style="margin-bottom: 0cm;"><b>Updated on December 22, 2023</b>: fixed link to the German version<br />
<span style="line-height: 26.4px;"><b><br /></b></span>
<a href="https://franklinova-expedice.blogspot.cz/2016/06/hledaji-se-ctyri-payerovy-franklinovske.html" target="_blank">Česká verze tohoto článku</a><br />
<a href="https://www.trimaris.de/2019/10/17/wanted-gemaelde-gesucht/" target="_blank">Deutsche Version</a> (by Wolfgang Opel)</div>
<a name='more'></a><br />
<h3 style="line-height: 165%; margin-bottom: 0cm;">
List of paintings</h3>
<div>
<ul>
<li><div class="western" lang="de-DE" style="background: rgb(255, 255, 255); line-height: 165%; margin-bottom: 0cm; margin-top: 0.18cm;">
<span style="font-family: inherit;"><span style="color: navy;"><span lang="zxx"><u><span style="color: #1155cc;"><span style="text-decoration: none;"><a href="http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/image/DeathFranklin_en.htm"><b>Death
of Franklin</b></a>, </span></span></u></span></span></span><span style="line-height: 26.4px;">Last Moments</span><span style="color: black; font-family: inherit; line-height: 165%;"> (Franklins Tod, </span><span style="color: black; font-family: inherit; line-height: 165%;">Franklinova
smrt</span><span style="color: black; font-family: inherit; line-height: 165%;">)</span></div>
</li>
<li>
<div class="western" lang="de-DE" style="background: rgb(255, 255, 255); line-height: 165%; margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: inherit;"><span style="color: black;"><a href="http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/image/AbandoningVessels_en.htm" target="_blank"><b>Abandoning Vessels</b></a> (</span></span><span style="line-height: 26.4px;">Verlassen des Schiffes, </span><span lang="zxx" style="font-family: inherit; line-height: 165%;">Opuštění
lodí</span><span style="color: black; font-family: inherit; line-height: 165%;">)</span></div>
</li>
<li>
<div class="western" lang="de-DE" style="background: rgb(255, 255, 255); line-height: 165%; margin-bottom: 0cm;">
<span style="font-family: inherit;"><span style="color: black;"><a href="http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/image/BibleReading_en.htm" target="_blank"><b>Divine Service, Bible Reading</b></a> (</span></span><span style="line-height: 26.4px;">Gottesdienst, </span><span lang="zxx" style="font-family: inherit; line-height: 165%;">Bohoslužba
na sněhu</span><span style="color: black; font-family: inherit; line-height: 165%;">)</span></div>
</li>
<li>
<div class="western" lang="de-DE" style="background: rgb(255, 255, 255); line-height: 165%; margin-bottom: 0.28cm;">
<span style="font-family: inherit;"><span style="color: black;"><b>Starvation
Cove</b>, </span></span><span style="line-height: 26.4px;">The Bay of Death</span><span style="color: black; font-family: inherit; line-height: 165%;"> (</span><span style="color: black; font-family: inherit; line-height: 165%;">Die Bai des Todes, </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: inherit; line-height: 26.4px;">Záliv smrti</span><span style="font-family: inherit; line-height: 165%;">)</span></div>
</li>
</ul>
<span style="line-height: 26.4px;">There is no known reproduction of the fourth painting of the series, the </span><span style="line-height: 26.4px;">“</span><span style="line-height: 26.4px;"><b>Starvation Cove</b></span><span style="line-height: 26.4px;">”</span><span style="line-height: 26.4px;">(which was painted first!). It should look like the </span><span style="line-height: 26.4px;">“</span><span style="line-height: 26.4px;">Polar catastrophe</span><span style="line-height: 26.4px;">”</span><span style="line-height: 26.4px;"> (see bellow), but there should be a sextant in the front of the image (as in <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Soubor:Zaliv-smrti-1897.jpg" target="_blank">another version of </a></span><a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Soubor:Zaliv-smrti-1897.jpg" target="_blank"><span style="line-height: 26.4px;">“</span><span style="line-height: 26.4px;">Starvation Cove</span><span style="line-height: 26.4px;">”</span></a><span style="line-height: 26.4px;"><a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Soubor:Zaliv-smrti-1897.jpg" target="_blank"> painted in <b>1897</b></a>, see bellow). The main difference between the original and now lost </span><span style="line-height: 26.4px;">“</span><span style="line-height: 26.4px;">Starvation Cove</span><span style="line-height: 26.4px;">”</span><span style="line-height: 26.4px;"> (from ca <b>1882</b>) and its later version from <b>1897</b> is the number of painted members of the Franklin expedition: there is one additional person in the leftmost of the <b>1897</b> version.</span></div>
<div>
<span style="line-height: 26.4px;">All paintings probably have a height of about 3.23 meters and width of about 4.5-4.8 meters depending on frame size.</span></div>
<h3>
<span style="line-height: 26.4px;">Known fate of the paintings</span></h3>
<div>
<span style="line-height: 26.4px;">Probably the last public exhibition of these paintings under auspices of Payer’s “art agent” Charles Sedelmeyer took place at <b>spring 1896</b> in London Grafton Galleries. It seems all four paintings were sold to the “America</span><span style="line-height: 26.4px;">”</span><span style="line-height: 26.4px;"> (USA) during the exhibition or soon after its end. Their trace is then lost for few decades.</span></div>
<div>
<span style="line-height: 26.4px;">Payer painted another even bigger version of </span><span style="line-height: 26.4px;">“</span><span style="line-height: 26.4px;">Starvation Cove</span><span style="line-height: 26.4px;">”</span><span style="line-height: 26.4px;"> </span><span style="line-height: 26.4px;"> in <b>1897</b>. This painting is now placed in the Geophysical Institute in Prague, Czech Republic. Its fate is interesting, too, but it is out of scope of this article.</span></div>
<div>
<span style="line-height: 26.4px;">The four original Franklin series paintings surfaced again in <b>1932</b> in Brussels. They were owned then by art collectors O’Mearas. They apparently wanted to sell them at that time. See <a href="http://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/0/09/Payer-franklin-cyriax.pdf" target="_blank">Cyriax collection stored in the Library and Archives Canada</a>.</span></div>
<div>
<span style="line-height: 26.4px;">Paintings reportedly survived World War II in Brussels and were reportedly placed there in <b>1950’s</b>. This information based on a single article and can be wrong.</span></div>
<div>
<h3>
Other known studies or versions of the paintings</h3>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/4/44/Polarni-katastrofa.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="312" src="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/4/44/Polarni-katastrofa.jpg" width="400" /></a></div>
Another copy or study of <span style="line-height: 26.4px;">“</span>Starvation Cove<span style="line-height: 26.4px;">”</span><span style="line-height: 26.4px;"> </span> sometimes called the <span style="line-height: 26.4px;">“</span><a href="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/0/04/Zaliv-smrti-1897.jpg" target="_blank">Polar Catastrophe</a><span style="line-height: 26.4px;">”</span>. It is owned by the Czech bank <span style="line-height: 26.4px;">“</span>Česká spořitelna<span style="line-height: 26.4px;">”</span><span style="line-height: 26.4px;"> </span>.<br />
<b><span style="color: red;"><br /></span></b>
<b><span style="color: red;">UPDATE</span></b><br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/a/a6/Payer-studie1880.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="289" src="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/a/a6/Payer-studie1880.jpg" width="320" /></a></div>
<span style="color: red;"><b><br /></b></span>And thanks to Radim Neuvirt from Teplice (where Payer was born) we now know there is <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/a/a6/Payer-studie1880.jpg" target="_blank">a painting by Payer dated 1880</a> and presumed to be <b>a study for the Starvation Cove</b> (although there are some doubts about it). The reproduction is from the book <span style="line-height: 26.4px;">“</span>Teplitz-Schönau<span style="line-height: 26.4px;">”</span>, Berlin-Friedenau, Deutscher Kommunal-Verlag, <b>1930</b>. In <b>1930</b> it was apparently placed in the Teplice museum.<br />
According to communication by Phdr. Bohuslava Chleborádová, art historian of the Teplice museum, there is no such study in the collections of the museums. B. Chleborádová writes: "<i>Since <b>1928</b> the so-called. 'Payer atelier' in the museum exhibited two paintings, which were loaned by Joseph M. Mühlig: oil studies for paintings Never back! and Bay of Death. Both paintings were taken back by J. Mühlig in <b>January 1940</b>. </i>"<br />
Any knowledge concerning <b>Joseph M. Mühlig</b> or <b>Payer atelier</b> are welcomed at the above mention e-mail.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/5/56/Vleceni-lodi.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="290" src="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/5/56/Vleceni-lodi.jpg" width="400" /></a></div>
There is a small painting in the Regional Museum of Teplice called “<a href="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/5/56/Vleceni-lodi.jpg" target="_blank">Hauling the ship</a>”, which is in fact a copy or study of the painting “<b>Abandoning Vessels</b>”.<br />
<h3>
What next?</h3>
You may know some books, journals, articles or leaflets concerning the fate of these original Payer paintings. Some newspapers or journals could have reported on their sell to USA in <b>1896</b>. Maybe you know somebody in Belgium who could know more and if the paintings really survived World War II. You may know more about the collectors O'Meara. Some photos or reproductions of the original „Starvation Cove“ painting from <b>1882</b> could be published somewhere. Or maybe you just have any idea where to look for more information. We would appreciate any hint. </div>
Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-8132893034401713172016-06-12T18:48:00.001+02:002023-12-22T11:16:42.316+01:00AKTUALIZOVÁNO 16. 7. | Hledají se čtyři Payerovy "franklinovské" obrazy<a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Julius_Payer" target="_blank">Julius Payer,</a> rakousko-uherský kartograf, polárník a malíř, namaloval v <b>80. letech 19. století</b> čtyři velká plátna s tematikou Franklinovy expedice. Tyto obrazy jsou dnes nezvěstné a poslední spolehlivá informace o jejich výskytu pochází z roku <b>193</b>2, kdy se nacházely v Bruselu.<br />
<br />
<b style="background-color: white;"><span style="color: red;">Jakékoli informace o současném umístění obrazů, jejich osudech a jejich fotografie či jiné reprodukce (zejména "Zálivu smrti") uvítáme na adrese</span></b> <a href="mailto:info@franklinova-expedice.cz">info@franklinova-expedice.cz</a><br />
<b>Aktualizace 16. července 2016: </b>Níže v textu informace o nově "objevené" studii Zálivu smrti z roku<b> 1880 </b>a<b> jejím pravděpodobném tehdejším majiteli.</b><div><b>Aktualizace 22. prosince 2023: </b>Opraven odkaz na německou verzi.<br />
<b><br /></b>
<a href="https://franklinova-expedice.blogspot.cz/2016/06/wanted-four-payers-paintings-of.html" target="_blank">English version of this article</a><br />
<a href="https://www.trimaris.de/2019/10/17/wanted-gemaelde-gesucht/" target="_blank">Deutsche Version</a> (by Wolfgang Opel)<br />
<a name='more'></a><br />
<h3>
O jaké obrazy jde</h3>
<br />
<ul>
<li><a href="http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/image/DeathFranklin_en.htm" target="_blank"><b>Franklinova smrt</b></a> (Franklins Tod, Death of Franklin, Last Moments)</li>
<li><a href="http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/image/AbandoningVessels_en.htm" target="_blank"><b>Opuštění lodí</b></a> (Verlassen des Schiffes, Abandoning Vessels)</li>
<li><a href="http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/image/BibleReading_en.htm" target="_blank"><b>Bohoslužba na sněhu</b></a> (Gottesdienst, Divine Service, Bible Reading)</li>
<li><b>Záliv smrti</b> (Die Bai des Todes, Stavation Cove, The Bay of Death)</li>
</ul>
<br />
Reprodukce posledního obrazu, <b>Zálivu smrti</b>, není známa. Podle dochovaných popisů by měl vypadat přibližně jako <b>Polární katastrofa</b> (viz dále), ovšem v popředí se sextantem (jako na verzi z roku 1897, viz dále). Hlavní rozdíl mezi původním <b>Zálivem smrti</b> a verzí z roku 1897 je zřejmě to, že v popředí zcela vlevo je na původním obraze o jednu postavu méně.<br />
<br />
Všechny obrazy mají být vysoké 3,23 metrů a na šířku měřit 4,5-4,8 metru.<br />
<br />
<h3>
Známé osudy obrazů</h3>
Pravděpodobně poslední výstava obrazů v době, kdy byly ještě ve správě Payerova "uměleckého agenta" <i>Charlese Sedelmeyera</i>, se konala na jaře 1<b>896</b> v Londýně v Grafton Galleries. Buď přímo na ní nebo po ní byly s největší pravděpodobností všechny čtyři obrazy prodány do "Ameriky" (patrně USA). Jejich stopa poté na dlouhou dobu mizí.<br />
<br />
Payer mezitím v roce <b>1897</b> dokončil <a href="http://prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/geofyz/zaliv.htm" target="_blank">další a ještě větší verzi</a> <b>Zálivu smrti</b>, která je nyní k vidění v Geofyzikálním ústavu v Praze. Osudy tohoto Zálivu smrti jsou rovněž zajímavé, ale nesouvisejí s naším pátráním.<br />
<br />
Stopa čtyř původních "franklinovských" obrazů se vynořuje v roce <b>1932</b> v Bruselu. Tehdy měli sběratelé obrazů, manželé <i>O'Mearovi</i>, tyto obrazy v držení a zjevně se je snažili prodat, jak o tom svědčí text, který je dochován v kanadském státním archivu v pozůstalosti <i>R. Cyriaxe</i> (asi nejznámějšího badatele zabývajícího se Franklinovou expedicí) a jehož <a href="http://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/0/09/Payer-franklin-cyriax.pdf" target="_blank"><b>ofocenou verzi najdete zde</b></a>.<br />
<br />
Údajně obrazy v Bruselu přečkaly válku a ještě v <b>50. letech</b> se tam nacházely. Tato informace však pochází z jediného článku a může být mylná.<br />
<br />
Podrobnější informace a další odkazy viz <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Julius_Payer" target="_blank">stránka Julius Payer</a> na wiki o Franklinově expedici.<br />
<h3>
Další verze obrazů</h3>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/4/44/Polarni-katastrofa.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="312" src="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/4/44/Polarni-katastrofa.jpg" width="400" /></a></div>
Abychom předešli falešným poplachům, upozorněme, že vedle Zálivu smrti z roku 1897 existuje i další malá kopie, nazývaná někdy <b>Polární katastrofa</b>. Tu vlastní Česká spořitelna (a na dotazy ohledně ní nereaguje, nicméně ani tato verze s naším pátráním přímo nesouvisí).<br />
<br />
<span style="color: red;"><b>Doplnění</b></span><br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/a/a6/Payer-studie1880.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="289" src="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/a/a6/Payer-studie1880.jpg" width="320" /></a></div>
<span style="color: red;"><b><br /></b></span>
Díky Radimu Neuvirtovi z Teplic se nově objevila Payerova <b>studie k Zálivu smrti</b> z roku 1880. Repro pochází z knihy Teplitz-Schönau. Berlin-Friedenau: Deutscher Kommunal-Verlag, 1930, další podrobnosti viz <a href="https://www.franklinova-expedice.cz/w/Soubor:Payer-studie1880.jpg" target="_blank">stránka obrázku na wiki</a>. V té době (1930) byla zjevně umístěna v Teplickém muzeu.<br />
<br />
Podle sdělení PhDr. Bohuslavy Chleborádové, historičky umění teplického muzea, se tato studie nyní ve sbírkách muzea nenachází. Dr. Chleborádová píše: "<i>Od roku <b>1928</b> byly v tzv. 'Payerově ateliéru' v muzeu vystaveny také dvě
malby , které zapůjčil Josef M. Mühlig: olejové studie k obrazům Nikdy zpět!
a Zátoka smrti. Oba obrazy si J. Mühlig vzal zpět v <b>lednu 1940</b>.</i>"<br />
<br />
<b>Jakékoli poznatky</b> k osobě <b>Josefa M. Mühliga</b> a <b>Payerovu ateliéru</b> uvítáme na v úvodu uvedeném mailu.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/5/56/Vleceni-lodi.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="290" src="https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/images/5/56/Vleceni-lodi.jpg" width="400" /></a></div>
Dále se v Regionálním muzeu v Teplicích nachází malý obraz <b>Vlečení lodí</b>, který je zjevně kopií obrazu "Opuštění lodí".<br />
<h3>
Co dál</h3>
Možná víte či narazíte na nějakou starší publikaci, časopis, článek či prospekt týkající se osudů čtyř původních franklinovských obrazů. Některý český časopis mohl koncem 19. století zaznamenat jejich prodej do Ameriky. Možná máte nějaké kontakty v Belgii, které by mohly vědět více. Možná můžete zjistit něco více o posledních známých majitelích obrazů, manželech O'Mearových Možná někde vyšla fotografie původního Zálivu smrti a vy článek máte. Možná máte jen dobrý nápad, kde ještě hledat.</div>Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-80486813221527962292016-05-05T21:59:00.003+02:002016-05-05T21:59:30.708+02:00Not Andrée's basket (or a plagiarist revealed after 121 years)Searching for something totally different (specifically for Payer's Franklin series of paintings; more on that soon) I have found in the Czech journal <i>Zlatá Praha</i> (<i>Golden Prague</i>) from August 6, 1897 an interesting cross-sectional view of a balloon basket, or rather luxuriously equipped gondola. The article on the Andrée's expedition claimed it to be an original design of the Andrée's balloon basket<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDLIOASfcRsN1ewtiJl3jfmLyuuIRguO4d9msRTEO5mrSy01HAto0CR4JK9e5BF6r148daglnifgL6tU9RU9p7uN6DCRkxnVvFOER27-yVHsFis8DXp8pZvm0lwBltRSRL0xMN5xMYEL6C/s1600/andree-gondola.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="Údajný původní návrh balonového koše Andréeovy výpravy" border="0" height="251" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDLIOASfcRsN1ewtiJl3jfmLyuuIRguO4d9msRTEO5mrSy01HAto0CR4JK9e5BF6r148daglnifgL6tU9RU9p7uN6DCRkxnVvFOER27-yVHsFis8DXp8pZvm0lwBltRSRL0xMN5xMYEL6C/s320/andree-gondola.png" title="Údajný původní návrh balonového koše Andréeovy výpravy" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<a name='more'></a>Therefore it should be the initial project of a balloon basket in which <i>Salomon August Andrée</i> with two companions wanted to fly from Spitzbergen to the North Pole. Intrigued by Payer I copied and placed the interesting picture without further examination on <a href="https://plus.google.com/+FranklinovaexpediceCz1845/posts/JgCAz1tGjKG" target="_blank">Google+</a> and <a href="https://twitter.com/Franklinovaexp/status/711274063465938944" target="_blank">Twitter</a>.<br />
Soon after that the attentive reader <b>Gustav Vávra</b> pointed out that the picture is not the original proposal of Andrée's basket, but rather a gondola of the anterior and unrealized project of the French flight to the North Pole. My first reaction was to quickly write a short correction. After few days of further examination the whole affair became quite complex and not so so clear at all.<br />
Let us remind few basic facts on Andrée's attempt for the North Pole (his expedition could better be the subject of a long feature article, if not the entire website).<br />
<h3>
Andrée's expedition</h3>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg16W4k9KxKDt62MG0-Ag_SaA7A9Ow7IKHvRqMUoSTRazVFXhf2OrbEbJKoO9Ke8OI28gEpi5Les7s4sbIUFT0gHCmkDBpr4KTMnByNhwdmufdFlaCrLC2ru8olfqfQjd9VSoqhbVzFFgfy/s1600/ornenstart.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="227" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg16W4k9KxKDt62MG0-Ag_SaA7A9Ow7IKHvRqMUoSTRazVFXhf2OrbEbJKoO9Ke8OI28gEpi5Les7s4sbIUFT0gHCmkDBpr4KTMnByNhwdmufdFlaCrLC2ru8olfqfQjd9VSoqhbVzFFgfy/s320/ornenstart.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px; text-align: center;">The launch of the Eagle. Its basket is much more modest<br />
<span style="font-size: 12.8px;">than reported "original design" seen above.</span><br />
Source: <a href="http://www.zwoje-scrolls.com/zwoje41/text08p.htm" target="_blank">Orłem do bieguna</a></td></tr>
</tbody></table>
<i>S. A. Andrée</i>, <i>Nils Strindberg</i> and <i>Knut Hjalmar Ferdinand Frænkel</i>, all Swedes, 11. července 1897 began their flight to North Pole in the hydrogen balloon <i>Örnen</i> (<i>Eagle</i> in Swedish; made in France). Due to the leakage of hydrogen they barely reached 83rd parallel north. On their journey back they managed to get across pack-ice to the White Island near Svalbard. All of them soon died here (probably in October 1897). The cause of their deaths is not fully clear yet.<br />
<h4>
More information:</h4>
<div style="text-align: left;">
<ul>
<li><a href="http://www.zwoje-scrolls.com/zwoje41/text08p.htm" target="_blank">"ORŁEM" DO BIEGUNA</a> (Polish)</li>
<li><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/S._A._Andr%C3%A9e%27s_Arctic_Balloon_Expedition_of_1897" target="_blank">S. A. Andrée's Arctic Balloon Expedition of 1897</a></li>
</ul>
</div>
<h3>
Five men, eight dogs, sixteen auxiliary balloons</h3>
<div>
How did it happen that the image of the comfortable gondola with four rooms, of which two (superimposed) were designed for dogs, in the <i>Golden Prague</i>? For the answer we must return seven years ago.</div>
<div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibF40xbjmHnHyuDeLsvdP_IgajqAUT3ewSXFM9ZFs2Fhw4A0ejsjNDeYrF6DRX14xZvzn9v88Ks5-WbtKpMxXo54Jde-RXvxghebKxIGQQ4Y3m7nOugtayFGSB9db-e6RWFakXQwdxT3pY/s1600/sivel1.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibF40xbjmHnHyuDeLsvdP_IgajqAUT3ewSXFM9ZFs2Fhw4A0ejsjNDeYrF6DRX14xZvzn9v88Ks5-WbtKpMxXo54Jde-RXvxghebKxIGQQ4Y3m7nOugtayFGSB9db-e6RWFakXQwdxT3pY/s1600/sivel1.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px; text-align: center;">Sivel encircled by auxiliary<br />
balloons<span style="font-size: 12.8px;">. Source: </span><a href="http://transpolair.free.fr/explorateurs/besancon_hermite/index.htm" style="font-size: 12.8px;" target="_blank">Transpol'air</a></td></tr>
</tbody></table>
In 1890 the French weekly <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/L%27Illustration" target="_blank">L'Illustration</a> publishes an articel <a href="http://transpolair.free.fr/explorateurs/besancon_hermite/index.htm" target="_blank">VOYAGE AU PÔLE NORD EN BALLON</a>. It describes a plan by two young French ("the older not yet in his thirty", emphasises its author <i>Guy Tomel</i>) to fly from Svalbard over the North Pole to the Northern America or Asia. Names of the daredevils were <i>Gustave Hermite</i> and <i>Georges Besançon</i>.</div>
The flight of the balloon <i>Sivel</i> (this name was like nomen omen for attempts to reach the pole by balloons and airships, see "Who was <i>Theodore Henri Sivel</i>") had to help to chart unknown polar lands.<br />
Sivel had to be filled with pure hydrogen, its cubic contents was to be 15 thousand cubic metres, its diameter 30 meters and its lifting power 16.5 tons<br />
<div>
Hydrogen to the main balloon should be transferred from 16 auxiliary small balloons attached to the periphery of the Sivel's netting to compensate any loss of gas. Empty envelope of a small auxiliary balloon would be then thrown away to decrease the dead weight of the aerostat.</div>
<div>
The basket, unbreakable and unsinkable, would have 3.4 x 5.1 meters and carry 5 men, 8 dogs, a sledge, a bout and provisions for one month..</div>
<div>
The planned costs were 560,000 French franks – 60 thousand for Sivel and the rest for transport costs, provisions and scientific equipment.<br />
<h3>
Who was Theodore Henri Sivel?</h3>
The man, whose name was given to the proposed French polar balloon, was a balloonist himself. French navy officer and his two comrades, <i>Joseph Croce-Spinelli</i> and <i>Gaston Tissandier</i>, attempted on April 16, 1875 for balloon altitude record (and scientific measurement of high atmoshere, too). According to their barometer their balloon <i>Zenith</i> reached altitude almost 8,600 meters (lower than the contemporary record). <i>Sivel</i> and <i>Groce-Spinelli</i> died due to lack of oxygen and quick pressure changes.<br />
<h4>
More information:</h4>
</div>
<ul>
<li><a href="https://skullsinthestars.com/2012/12/10/the-balloon-ride-of-death-1875/" target="_blank">The balloon ride of death (1875)</a></li>
</ul>
<div>
<h3>
Two years later</h3>
<div>
There are no <i>Hermite</i> nor <i>Besançon</i> over Arctic in 1892 but their names are connected with this year after all and enter the history. The history of meteorology at least as they launch <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Georges_Besan%C3%A7on" target="_blank">very first atmospheric balloon probe</a>. They colaborate in this field for many years but it is out of scope of this article.</div>
<div>
Why they did not realize their North Pole project is unknown (to me, at least). <b>Maybe some reader knows more and can tell us in a comment?</b> </div>
<h3>
Technical similarities...</h3>
<div>
This text was created to dismiss wrong information that the basket of the French project was actually originally designed for Andrée's <i>Eagle</i>. But... Actually, what does Swedish engineer about the year 1890? He learns to flight in balloon. In France. His teacher is Mr. <a href="http://www.historynet.com/swedish-led-artic-expedition-in-a-balloon-led-to-a-tragic-end.htm" target="_blank">Besancon</a>... (yes, that Besancon).</div>
<div>
Let us have a look at some interesting similarities of both projects.<br />
The <i>Sivel</i> should launch in July 890 from Svalbard. The <i>Eagle</i> launcesh on July 11, 1897 from Svalbard..<br />
Andrée tried to control his Eagle <i>Orla</i> by ropes and sails. Balance ropes should help to keep the Eagle in desired height not to loose too much hydrogen. While theoretically the balloon should be be slower than air around it thanks to ropes and thus become dirigible by sails, in fact ropes almost caused instant sinking of the basket and its crew when the Eagle quickly descended to the sea level after its launch.<br />
The <i>Sivel</i> had also to use ropes, but only for altitude stabilization to make possible charting of polar regions.<br />
<h3>
...and P. R. similiarities, too</h3>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUluXqo00oa9dZtjiippHuk8OTsYwEA-4aRX4VlRMvu1ompOcSsmz9iYx2588xGZ3_M8pG_QylXAv8tF1rBytRA6E2X3ITvmQO16CTOYqS7_JtZq76pl1SsLMDFUOzT7qRAkEaKhwsCmjh/s1600/sivel2.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUluXqo00oa9dZtjiippHuk8OTsYwEA-4aRX4VlRMvu1ompOcSsmz9iYx2588xGZ3_M8pG_QylXAv8tF1rBytRA6E2X3ITvmQO16CTOYqS7_JtZq76pl1SsLMDFUOzT7qRAkEaKhwsCmjh/s1600/sivel2.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">Gondola of the Sivel <span style="font-size: 12.8px;">with </span><span style="font-size: 12.8px;">French</span><br />
<span style="font-size: 12.8px;">flag. </span><span style="font-size: 12.8px;">L'Illustration (1890).</span><br />
<span style="font-size: 12.8px;">Source: </span><a href="http://transpolair.free.fr/explorateurs/besancon_hermite/index.htm" style="font-size: 12.8px;" target="_blank">Transpol'air</a></td></tr>
</tbody></table>
Not to be misinterpreted: similar problem needs the same or similar solution and it is no shame to be inspired by ancestors and learn from them. <i>Andrée</i> almost certainly knew about the French project and his usage of the same or similar technical solutions proposed by his balloon teacher is nothing strange nor condemnable. But one thing is strange.<br />
Already mentioned <b>Gustav Vávra</b> wrote me: "I even found a picture of the gondola of the French balloon with Swedish flag (!) and presented as Andrée's balloon. It must be contemporary 'fake', not present one: that flag has a union mark placed in its canton as Andrée's flag did - it would hardly come to mind of anyone today."<br />
I searched on the web for the French gondola with Swedish flag and found few quite interesting facts.<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrNv1PjJA1hVBo-7Myoakgmmhzt6AB61YYC5j5QjLkHCnj0cCVIpbr4sVIqVsYzYtxwYRhkhJTjn4kCQUiqbf6z__v_NyFKEqcCxeGY7S05D8yYe1908hz3NlKjgeNebeqJ0EyHNpSgkMO/s1600/024airgondola.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrNv1PjJA1hVBo-7Myoakgmmhzt6AB61YYC5j5QjLkHCnj0cCVIpbr4sVIqVsYzYtxwYRhkhJTjn4kCQUiqbf6z__v_NyFKEqcCxeGY7S05D8yYe1908hz3NlKjgeNebeqJ0EyHNpSgkMO/s320/024airgondola.jpg" width="251" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="font-size: 12.8px;">Almost the same gondola, only with Swedish flag.<br />
Source: <a href="http://www.printsoldandrare.com/airplanes/" target="_blank">Prints Old & Rare</a></td></tr>
</tbody></table>
A customer (with 40 USD and courage to send its payment card data by unsecured web form) can buy the page of an American <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Frank_Leslie%27s_Illustrated_Newspaper" target="_blank">Leslie's Weekly</a> from <a href="http://www.printsoldandrare.com/airplanes/" target="_blank">Prints Old & Rare</a>. The page dates to the year 1895 when Andrée presented his plans for the polar flight and shows drawings of <a href="http://www.printsoldandrare.com/airplanes/024air.jpg" target="_blank">Andrée's expedition plans</a>. Observant reader can notice not only <b>very similar, but not the same</b> gondola as was presented in <i>L'Illustration</i>, just with a flag of Sweden, but also the absolutely same map of the planned journey. Very badly readable text at the bottom of the page states that drawings were made by Mr. <i>Reuterdahl</i> and are based on exclusive (!) materials provided by <i>André</i>. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Henry_Reuterdahl">Henry Reuterdahl</a> was a really remarkable person, among others kind of official artist of US Navy and he was interested in <a href="http://camoupedia.blogspot.cz/2014/08/camouflage-artist-henry-reuterdahl.html" target="_blank">camouflage paintings of warships</a>. His colorful life ended in the sanatorium for insane in 1925. It is more interesting for us now that he was born and studied in Sweden...<br />
<h3>
And the perpetrator is...</h3>
There are three path of investigation: 1) <i>S. A. Andrée</i> personally adapted the French image, added Swedish flag and exclusively copied the French map (today we could say "stole intellectual property") 2) <i>H. Reuterdahl</i> was not happy with exclusively provided material and copied and adapted drawings of French project. As Sweden he improved it by the right Swedish flag with no problem, 3) <i>Reuterdahl</i> draw published paintings, but he was instructed by <i>Andrée</i> to do so.<br />
I personally (just my guess) dismiss version 2. It seems too improbable to me that a painter invents a modified gondola. Versions 1) a 3) mean that the perpetrator was <i>Andrée</i>. And if he was not a good cartoonist (I know nothing about it) the most probable version is 3.<br />
Author of this article does not know about any case Andrée cited the French project as his source of inspiration. If he really forget to mention it as his source than we can say he did not act entirely honestly. In any case, his death in Arctic was too cruel punishment for this.<br />
And what about our old journalist from the <i>Golden Prague</i>? It is possible he really just reused the drawing of the gondola of the <i>Sivel</i> as it is not known whether Andrée published this cross-sectional view of the French basket as his work, too. On the other hand, the journalist could use picutres published by Andrée in some other paper<i>.</i> Almost certainly he did not know about the whole context which we, using work of kind people who are scanning and making accessible old papers, can find from our living rooms in few days.</div>
</div>
<div>
<br /></div>
Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-6159757579131788342.post-32327078156261656522016-05-05T17:39:00.000+02:002016-05-06T12:31:27.936+02:00Nikoli Andréův koš (aneb odhalení plagiátora po 121 letech)Při hledání něčeho úplně jiného (konkrétně Payerových "franklinovských" obrazů, o čemž bude další příspěvek na tomto blogu) jsem v časopise <i>Zlatá Praha</i> ze 6. srpna 1897 v článku "Andréeova výprava k severní točně" narazil na zajímavý nákres řezu balónovým košem, či spíše luxusně vybavenou gondolou.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDLIOASfcRsN1ewtiJl3jfmLyuuIRguO4d9msRTEO5mrSy01HAto0CR4JK9e5BF6r148daglnifgL6tU9RU9p7uN6DCRkxnVvFOER27-yVHsFis8DXp8pZvm0lwBltRSRL0xMN5xMYEL6C/s1600/andree-gondola.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="Údajný původní návrh balonového koše Andréeovy výpravy" border="0" height="251" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDLIOASfcRsN1ewtiJl3jfmLyuuIRguO4d9msRTEO5mrSy01HAto0CR4JK9e5BF6r148daglnifgL6tU9RU9p7uN6DCRkxnVvFOER27-yVHsFis8DXp8pZvm0lwBltRSRL0xMN5xMYEL6C/s320/andree-gondola.png" title="Údajný původní návrh balonového koše Andréeovy výpravy" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<a name='more'></a>Popisek pod obrázkem hlásá "Vnitřní zařízení balonového koše dle původních disposic". Mělo by tedy jít o původní projekt balonového koše, se kterým chtěl <i>Salomon August Andrée</i> s dvěma společníky doletět ze Špicberk k severnímu pólu.<br />
Zaujat Payerem, zajímavý obrázek jsem bez dalšího zkoumání zkopíroval a umístil na <a href="https://plus.google.com/+FranklinovaexpediceCz1845/posts/JgCAz1tGjKG" target="_blank">Google+</a> a <a href="https://twitter.com/Franklinovaexp/status/711274063465938944" target="_blank">Twitter</a>.<br />
Netrvalo dlouho a pozorný čtenář <b>Gustav Vávra</b> mne upozornil, že na obrázku není původní návrh koše Andréeovy výpravy, ale dřívější neuskutečněný projekt francouzského letu k severní točně. Moje první reakce byla, že rychle napíšu krátkou opravu. Tento plán vzal během pár dní zkoumání za své a z celé věci se stala zamotaná a zdaleka ne tak jasná záležitost.<br />
Připomeňme si ale napřed telegraficky základní fakta o Andréeově výpravě (i tato výprava by byla tématem na dlouhý samostatný článek, ne-li na celý web).<br />
<h3>
Andréeova výprava</h3>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg16W4k9KxKDt62MG0-Ag_SaA7A9Ow7IKHvRqMUoSTRazVFXhf2OrbEbJKoO9Ke8OI28gEpi5Les7s4sbIUFT0gHCmkDBpr4KTMnByNhwdmufdFlaCrLC2ru8olfqfQjd9VSoqhbVzFFgfy/s1600/ornenstart.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="227" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg16W4k9KxKDt62MG0-Ag_SaA7A9Ow7IKHvRqMUoSTRazVFXhf2OrbEbJKoO9Ke8OI28gEpi5Les7s4sbIUFT0gHCmkDBpr4KTMnByNhwdmufdFlaCrLC2ru8olfqfQjd9VSoqhbVzFFgfy/s320/ornenstart.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Snímek startu Orla. Koš je nesrovnatelně skromnější<br />
než domnělý "původní návrh zobrazený výše.<br />
Zdroj: <a href="http://www.zwoje-scrolls.com/zwoje41/text08p.htm" target="_blank">Orłem do bieguna</a></td></tr>
</tbody></table>
<i>S. A. Andrée</i>, <i>Nils Strindberg</i> a <i>Knut Hjalmar Ferdinand Frænkel</i>, všichni švédské národnosti, se 11. července 1897 vydali ve vodíkovém balónu <i>Örnen</i> (švédsky <i>Orel</i>; byl vyroben ve Francii) k severnímu pólu. Kvůli úniku vodíku dosáhli pouze necelých 83 stupňů severní šířky. Cestou zpět dokázali pěšky, táhnouce saně, překonat zamrzlý oceán a dosáhnout Bílého ostrova poblíž Špicberků. Zde všichni (patrně v říjnu 1897) zemřeli z dodnes ne zcela jasných příčin.<br />
<h4>
Více informací:</h4>
<div style="text-align: left;">
<ul>
<li><a href="http://www.zwoje-scrolls.com/zwoje41/text08p.htm" target="_blank">"ORŁEM" DO BIEGUNA</a> (polsky)</li>
<li><a href="https://en.wikipedia.org/wiki/S._A._Andr%C3%A9e%27s_Arctic_Balloon_Expedition_of_1897" target="_blank">S. A. Andrée's Arctic Balloon Expedition of 1897</a> (anglicky)</li>
<li><a href="http://www.severskelisty.cz/exped/expe0114.php" target="_blank">Let Andréova balónu Orel (1897)</a> (česky)</li>
</ul>
</div>
<h3>
Pět mužů, osm psů, šestnáct pomocných balonků</h3>
<div>
Kde se ale tedy vzal obrázek pohodlné gondoly se čtyřmi místnostmi, z toho dvěma (nad sebou) pro psy, ve <i>Zlaté Praze</i>? Pro odpověď se musíme vrátit ještě o sedm let zpět.</div>
<div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibF40xbjmHnHyuDeLsvdP_IgajqAUT3ewSXFM9ZFs2Fhw4A0ejsjNDeYrF6DRX14xZvzn9v88Ks5-WbtKpMxXo54Jde-RXvxghebKxIGQQ4Y3m7nOugtayFGSB9db-e6RWFakXQwdxT3pY/s1600/sivel1.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibF40xbjmHnHyuDeLsvdP_IgajqAUT3ewSXFM9ZFs2Fhw4A0ejsjNDeYrF6DRX14xZvzn9v88Ks5-WbtKpMxXo54Jde-RXvxghebKxIGQQ4Y3m7nOugtayFGSB9db-e6RWFakXQwdxT3pY/s1600/sivel1.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sivel opásaný pomocnými<br />
balonky. Zdroj: <a href="http://transpolair.free.fr/explorateurs/besancon_hermite/index.htm" target="_blank">Transpol'air</a></td></tr>
</tbody></table>
Ve francouzském týdeníku <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/L%27Illustration" target="_blank">L'Illustration</a> tehdy vychází článek <a href="http://transpolair.free.fr/explorateurs/besancon_hermite/index.htm" target="_blank">VOYAGE AU PÔLE NORD EN BALLON</a>. Ten popisuje úmysl dvou mladých Francouzů ("starší ještě ne třicetiletý", zdůraznil autor článku <i>Guy Tomel</i>) přeletět ze Špicberků přes severní pól do Severní Ameriky či Asie, Odvážlivci se jmenovali <i>Gustave Hermite</i> a <i>Georges Besançon</i>.</div>
Během letu balónu <i>Sivel</i> (jméno jakoby předznamenávalo tragičnost pokusů dosáhnout pólu letouny lehčími než vzduch, viz "Kdo byl <i>Theodore Henri Sivel</i>") měly být zmapovány neznámé polární kraje.<br />
Sivel měl být plněn vodíkem, mít objem cca 15 tisíc m3, průměr 30 metrů a unést 16,5 tuny nákladu.<br />
<div>
Vodík do hlavního balonu měl být postupně doplňován z 16 pomocných malých balonů připevněných k síti na jeho obvodu. Vyprázdněný pomocný balon by pak vzduchoplavci odhodili, čímž by snížili neužitečnou váhu.</div>
<div>
Gondola (nerozbitelná a nepotopitelná) měla mít rozměry 3,4 x 5,1 metru, unést 5 mužů, 8 psů, saně, člun a zásoby na měsíc.</div>
<div>
Celý projekt měl stát 560 000 franků, z čehož pouze 60 000 měl stát <i>Sivel</i> jako takový, zbytek tvořily zejména náklady na dopravu (na Špicberky měly výpravu a její vybavené dopravit dva parníky), zásoby a vědecké přístroje.<br />
<h3>
Kdo byl Theodore Henri Sivel?</h3>
Muž, po němž měl být pojmenován polární balon francouzských vzduchoplavců, byl sám průkopníkem vzduchoplavby. Francouzský námořní důstojník se spolu se dvěma druhy, <i>Josephem Croce-Spinellim</i> a <i>Gastonem Tissandierem</i>, pokusil 16. dubna 1875 o výškový rekord v letu balonem spojený s výzkumem horních vrstev atmosféry. Podle záznamů barometru jejich balon <i>Zenith</i> dosáhl necelých 8600 metrů (dosavadní rekord tak nepřekonali). <i>Sivel</i> a <i>Groce-Spinelli</i> zemřeli na následky nedostatku kyslíku a prudké změny tlaku.<br />
<h4>
Více informací:</h4>
</div>
<ul>
<li><a href="https://skullsinthestars.com/2012/12/10/the-balloon-ride-of-death-1875/" target="_blank">The balloon ride of death (1875)</a></li>
</ul>
<div>
<h3>
O dva roky později</h3>
<div>
V roce 1892 <i>Hermita</i> a <i>Besançona</i> nenacházíme nad Arktidou, ale přesto se tento rok pojí s jejich jmény a zapíše se do historie. Přinejmenším do historie meteorologie, protože v tomto roce vypouštějí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Georges_Besan%C3%A7on" target="_blank">první balonovou sondu</a>. Ve vypouštění vědeckých přístrojů na balonech a vzájemné spolupráci pokračují i později, ale to se již dostáváme mimo rámec tohoto článku.</div>
<div>
Proč (patrně ke štěstí svému i meteorologie a rozvoje balonů obecně) od svého arktického projektu upustili, není v tuto chvíli autorovi těchto řádků známo (<b>možná některý čtenář může pomoci toto objasnit?</b>). </div>
<h3>
Podobnosti technické...</h3>
<div>
Celý text vznikl s úmyslem dementovat mylnou informaci, že gondola francouzského projektu byla původně zamýšleným košem Andréeova <i>Orla</i>. Ale... Co tou dobou (koncem 80. a počátkem 90. let) švédský inženýr dělá? Inu coby, učí se létat balónem. Ve Francii. <a href="http://www.historynet.com/swedish-led-artic-expedition-in-a-balloon-led-to-a-tragic-end.htm" target="_blank">U Besancona</a>... </div>
<div>
Pojďme se podívat na některé zajímavé podobnosti mezi oběma projekty.<br />
<i>Sivel</i> měl vzlétnout v červenci 1890 ze Špicberků. <i>Orel</i> vzlétá 11. července 1897 ze Špicberků.<br />
Andrée se snažil učinit svého <i>Orla</i> částečně řiditelným pomocí lan visících z koše na zem a plachet. Kromě toho měla vyvažovací lana pomoci udržet Orla v žádoucí výšce, aby zbytečně neztrácel vodík. Zatímco teoreticky se měl balónu díky brzdícím lanům zpomalit vůči okolnímu vzduchu a tak umožnit plachtám ovlivňovat směr letu, prakticky se díky nim posádka po startu málem utopila, protože přibržděný balon klesl až na mořskou hladinu.<br />
<i>Sivel</i> měl také využít lana, ale pouze ke stabilizaci výšky letu, aby bylo možno provádět mapování ze zhruba konstantní výšky. Výsledek by možná byl podobný.<br />
<h3>
...ale i propagační</h3>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUluXqo00oa9dZtjiippHuk8OTsYwEA-4aRX4VlRMvu1ompOcSsmz9iYx2588xGZ3_M8pG_QylXAv8tF1rBytRA6E2X3ITvmQO16CTOYqS7_JtZq76pl1SsLMDFUOzT7qRAkEaKhwsCmjh/s1600/sivel2.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUluXqo00oa9dZtjiippHuk8OTsYwEA-4aRX4VlRMvu1ompOcSsmz9iYx2588xGZ3_M8pG_QylXAv8tF1rBytRA6E2X3ITvmQO16CTOYqS7_JtZq76pl1SsLMDFUOzT7qRAkEaKhwsCmjh/s1600/sivel2.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption">Gondola Sivelu s francouzskou<br />
vlajkou z L'Illustration (1890).<br />
<span style="font-size: 12.8px;">Zdroj: </span><a href="http://transpolair.free.fr/explorateurs/besancon_hermite/index.htm" style="font-size: 12.8px;" target="_blank">Transpol'air</a></td></tr>
</tbody></table>
Aby nedošlo k mýlce: je pochopitelné, že stejný problém si žádá stejné či podobné řešení a není žádná hanba inspirovat se a poučit od svých předchůdců – naopak. <i>Andrée</i> francouzský plán téměř jistě znal a to, že při svém projektu využil stejné či podobné technické principy, jaké chtěl použít jeho učitel létání, není nic divného ani odsouzeníhodného. Jedna věc ale divná je.<br />
V úvodu zmíněný<b> Gustav Vávra</b> mi mj. napsal: "Našel jsem dokonce vyobrazení gondoly francouzského balónu s přikreslenou švédskou vlajkou (!) a vydávanou za <i>Andréeho</i> balón. Je to určitě 'fake' dobový a autentický, nikoliv současný: vyobrazená vlajka totiž - stejně jako <i>Andréeho </i>- nese v 'kantonu' charakteristický znak švédsko-norské personální unie - to by dnes asi sotva někoho napadlo."<br />
Zapátral jsem na webu po verzi se švédskou vlajkou a zjistil poměrně zajímavé skutečnosti.<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: left; margin-right: 1em; text-align: left;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrNv1PjJA1hVBo-7Myoakgmmhzt6AB61YYC5j5QjLkHCnj0cCVIpbr4sVIqVsYzYtxwYRhkhJTjn4kCQUiqbf6z__v_NyFKEqcCxeGY7S05D8yYe1908hz3NlKjgeNebeqJ0EyHNpSgkMO/s1600/024airgondola.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrNv1PjJA1hVBo-7Myoakgmmhzt6AB61YYC5j5QjLkHCnj0cCVIpbr4sVIqVsYzYtxwYRhkhJTjn4kCQUiqbf6z__v_NyFKEqcCxeGY7S05D8yYe1908hz3NlKjgeNebeqJ0EyHNpSgkMO/s320/024airgondola.jpg" width="251" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption">Skoro stejná gondola, jen se švédskou vlajkou.<br />
Zdroj: <a href="http://www.printsoldandrare.com/airplanes/" target="_blank">Prints Old & Rare</a></td></tr>
</tbody></table>
Na webu <a href="http://www.printsoldandrare.com/airplanes/" target="_blank">Prints Old & Rare</a> si zájemce disponující 40 USD a odvahou poslat údaje o své platební kartě nešifrovaným webovým formulářem může zakoupit stránku amerického týdeníku <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Frank_Leslie%27s_Illustrated_Newspaper" target="_blank">Leslie's Weekly</a> z roku 1895 (v tomto roce <i>Andrée</i> své plány na polární let veřejně představil) s kresbami <a href="http://www.printsoldandrare.com/airplanes/024air.jpg" target="_blank">plánů Andréeovy výpravy</a> . Pozorný čtenář si jistě všimne nejen <b>velmi podobné, ovšem nikoli stejné</b> gondoly jako v <i>L'Illustration</i>, jen se švédskou vlajkou, ale i úplně stejné mapky cesty. Velmi špatně čitelný text dole na stránce <i>Leslie's Weekly</i> informuje, že autorem obrázků je pan <i>Reuterdahl</i> na základě exkluzivně poskytnutých (!) podkladů od <i>Andréeho</i>. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Henry_Reuterdahl">Henry Reuterdahl</a> byl nepochybně pozoruhodná osobnost, mj. jakýsi oficiální umělec amerického námořnictva a mimo jiné se věnoval <a href="http://camoupedia.blogspot.cz/2014/08/camouflage-artist-henry-reuterdahl.html">kamuflážním nátěrům válečných lodí</a>.Jeho pestrý život skončil v ústavu pro duševně choré v roce 1925. Nás v tuto chvíli ale více zajímá, že se narodil a vystudoval ve Švédsku...<br />
<h3>
Pachatelem je...</h3>
V tuto chvíli se rýsují tři vyšetřovací verze: 1) <i>S. A. Andrée</i> upravil obrázek osobně, opatřil švédskou vlajkou a dodal i s exkluzivně okopírovanou (dnes bychom řekli ukradenou) mapkou francouzského projektu. 2) <i>H. Reuterdahl</i> nebyl s množstvím exkluzivních podkladů spokojen a iniciativně si našel a obkreslil a upravil francouzské plány, které coby Švéd bez problémů vylepšil správnou švédskou vlajkou. 3) <i>Reuterdahl</i> byl sice autorem úprav, ale jednal na základě <i>Andréeho</i> instrukcí.<br />
Variantu 2) si (jde o spekulaci, důkazy nemám) troufám vyloučit. Připadá mi hodně nepravděpodobné, že by kreslíř vymýšlel upravenou konstrukci gondoly. Varianty 1) a 3) znamenají, že "pachatelem" byl sám <i>Andrée</i>. A pokud nebyl velmi dobrý kreslíř (což nevím), je nejpravděpodobnější varianta 3.<br />
Autorovi textu není známo, že by se Andrée někdy někde k inspiraci francouzským projektem hlásil. Pokud skutečně "zapomněl" uvést tento zdroj svých plánů a prvotních projektů, pak lze říci, že nejednal zcela čestně. Smrt v Arktidě však byla za "porušení autorských práv" poněkud krutým trestem.<br />
A náš dávný novinář ze <i>Zlaté Prahy</i>? Je možné, že skutečně jen převzal obrázek gondoly <i>Sivelu</i> (není v tuto chvíli známo, zda <i>Andrée</i> rozšiřoval i řez francouzskou kabinou jako své dílo). Je možné, že čerpal z <i>Andréeho</i> podkladů publikovaných jinde než v <i>Leslie's Weekly.</i> Téměř jistě si však nebyl vědom pozoruhodných souvislostí, které dnes, díky lidem digitalizujícím a zpřístupňujícím dávné noviny, můžeme z obývacího pokoje vypátrat za několik dní.</div>
<br /></div>
Radouchhttp://www.blogger.com/profile/04552952721740963819noreply@blogger.com0