čtvrtek 5. května 2016

Nikoli Andréův koš (aneb odhalení plagiátora po 121 letech)

Při hledání něčeho úplně jiného (konkrétně Payerových "franklinovských" obrazů, o čemž bude další příspěvek na tomto blogu) jsem v časopise Zlatá Praha ze 6. srpna 1897 v článku "Andréeova výprava k severní točně" narazil na zajímavý nákres řezu balónovým košem, či spíše luxusně vybavenou gondolou.

Údajný původní návrh balonového koše Andréeovy výpravy


Popisek pod obrázkem hlásá "Vnitřní zařízení balonového koše dle původních disposic". Mělo by tedy jít o původní projekt balonového koše, se kterým chtěl Salomon August Andrée s dvěma společníky doletět ze Špicberk k severnímu pólu.
Zaujat Payerem, zajímavý obrázek jsem bez dalšího zkoumání zkopíroval a umístil na Google+ a Twitter.
Netrvalo dlouho a pozorný čtenář Gustav Vávra mne upozornil, že na obrázku není původní návrh koše Andréeovy výpravy, ale dřívější neuskutečněný projekt francouzského letu k severní točně. Moje první reakce byla, že rychle napíšu krátkou opravu. Tento plán vzal během pár dní zkoumání za své a z celé věci se stala zamotaná a zdaleka ne tak jasná záležitost.
Připomeňme si ale napřed telegraficky základní fakta o Andréeově výpravě (i tato výprava by byla tématem na dlouhý samostatný článek, ne-li na celý web).

Andréeova výprava

Snímek startu Orla. Koš je nesrovnatelně skromnější
než domnělý "původní návrh zobrazený výše.
Zdroj: Orłem do bieguna
S. A. AndréeNils Strindberg a Knut Hjalmar Ferdinand Frænkel, všichni švédské národnosti, se 11. července 1897 vydali ve vodíkovém balónu Örnen (švédsky Orel; byl vyroben ve Francii) k severnímu pólu. Kvůli úniku vodíku dosáhli pouze necelých 83 stupňů severní šířky. Cestou zpět dokázali pěšky, táhnouce saně, překonat zamrzlý oceán a dosáhnout Bílého ostrova poblíž Špicberků. Zde všichni (patrně v říjnu 1897) zemřeli z dodnes ne zcela jasných příčin.

Více informací:

Pět mužů, osm psů, šestnáct pomocných balonků

Kde se ale tedy vzal obrázek pohodlné gondoly se čtyřmi místnostmi, z toho dvěma (nad sebou) pro psy, ve Zlaté Praze? Pro odpověď se musíme vrátit ještě o sedm let zpět.
Sivel opásaný pomocnými
balonky. Zdroj: Transpol'air
Ve francouzském týdeníku  L'Illustration tehdy vychází článek VOYAGE AU PÔLE NORD EN BALLON. Ten popisuje úmysl dvou mladých Francouzů ("starší ještě ne třicetiletý", zdůraznil autor článku Guy Tomel) přeletět ze Špicberků přes severní pól do Severní Ameriky či Asie, Odvážlivci se jmenovali Gustave Hermite a Georges Besançon.
Během letu balónu Sivel (jméno jakoby předznamenávalo tragičnost pokusů dosáhnout pólu letouny lehčími než vzduch, viz "Kdo byl Theodore Henri Sivel") měly být zmapovány neznámé polární kraje.
Sivel měl být plněn vodíkem, mít objem cca 15 tisíc m3, průměr 30 metrů a unést 16,5 tuny nákladu.
Vodík do hlavního balonu  měl být postupně doplňován z 16 pomocných malých balonů připevněných k síti na jeho obvodu. Vyprázdněný pomocný balon by pak vzduchoplavci odhodili, čímž by snížili neužitečnou váhu.
Gondola (nerozbitelná a nepotopitelná) měla mít rozměry 3,4 x 5,1 metru, unést 5 mužů, 8 psů, saně, člun a zásoby na měsíc.
Celý projekt měl stát 560 000 franků, z čehož pouze 60 000 měl stát Sivel jako takový, zbytek tvořily zejména náklady na dopravu (na Špicberky měly výpravu a její vybavené dopravit dva parníky), zásoby a vědecké přístroje.

Kdo byl Theodore Henri Sivel?

Muž, po němž měl být pojmenován polární balon francouzských vzduchoplavců, byl sám průkopníkem vzduchoplavby. Francouzský námořní důstojník se spolu se dvěma druhy, Josephem Croce-Spinellim a Gastonem Tissandierem, pokusil 16. dubna 1875 o výškový rekord v letu balonem spojený s výzkumem horních vrstev atmosféry. Podle záznamů barometru jejich balon Zenith dosáhl necelých 8600 metrů (dosavadní rekord tak nepřekonali). Sivel a Groce-Spinelli zemřeli na následky nedostatku kyslíku a prudké změny tlaku.

Více informací:

O dva roky později

V roce 1892 Hermita a Besançona nenacházíme nad Arktidou, ale přesto se tento rok pojí s jejich jmény a zapíše se do historie. Přinejmenším do historie meteorologie, protože v tomto roce vypouštějí první balonovou sondu. Ve vypouštění vědeckých přístrojů na balonech a vzájemné spolupráci pokračují i později, ale to se již dostáváme mimo rámec tohoto článku.
Proč (patrně ke štěstí svému i meteorologie a rozvoje balonů obecně) od svého arktického projektu upustili, není v tuto chvíli autorovi těchto řádků známo (možná některý čtenář může pomoci toto objasnit?). 

Podobnosti technické...

Celý text vznikl s úmyslem dementovat mylnou informaci, že gondola francouzského projektu byla původně zamýšleným košem Andréeova Orla. Ale... Co tou dobou (koncem 80. a počátkem 90. let) švédský inženýr dělá? Inu coby, učí se létat balónem. Ve Francii. U Besancona...  
Pojďme se podívat na některé zajímavé podobnosti mezi oběma projekty.
Sivel měl vzlétnout v červenci 1890 ze Špicberků. Orel vzlétá 11. července 1897 ze Špicberků.
Andrée se snažil učinit svého Orla částečně řiditelným pomocí lan visících z koše na zem a plachet. Kromě toho měla vyvažovací lana pomoci udržet Orla v žádoucí výšce, aby zbytečně neztrácel vodík. Zatímco teoreticky se měl balónu díky brzdícím lanům zpomalit vůči okolnímu vzduchu a tak umožnit plachtám ovlivňovat směr letu, prakticky se díky nim posádka po startu málem utopila, protože přibržděný balon klesl až na mořskou hladinu.
Sivel měl také využít lana, ale pouze ke stabilizaci výšky letu, aby bylo možno provádět mapování ze zhruba konstantní výšky. Výsledek by možná byl podobný.

...ale i propagační

Gondola Sivelu s francouzskou
vlajkou z  L'Illustration  (1890).
Zdroj: Transpol'air
Aby nedošlo k mýlce: je pochopitelné, že stejný problém si žádá stejné či podobné řešení a není žádná hanba inspirovat se a poučit od svých předchůdců – naopak. Andrée francouzský plán téměř jistě znal a to, že při svém projektu využil stejné či podobné technické principy, jaké chtěl použít jeho učitel létání, není nic divného ani odsouzeníhodného. Jedna věc ale divná je.
V úvodu zmíněný Gustav Vávra mi mj. napsal: "Našel jsem dokonce vyobrazení gondoly francouzského balónu s přikreslenou švédskou vlajkou (!) a vydávanou za Andréeho balón. Je to určitě 'fake' dobový a autentický, nikoliv současný: vyobrazená vlajka totiž - stejně jako Andréeho - nese v 'kantonu' charakteristický znak švédsko-norské personální unie - to by dnes asi sotva někoho napadlo."
Zapátral jsem na webu po verzi se švédskou vlajkou a zjistil poměrně zajímavé skutečnosti.
Skoro stejná gondola, jen se švédskou vlajkou.
Zdroj: Prints Old & Rare
Na webu Prints Old & Rare si zájemce disponující 40 USD a odvahou poslat údaje o své platební kartě nešifrovaným webovým formulářem může zakoupit stránku amerického týdeníku Leslie's Weekly z roku 1895 (v tomto roce Andrée své plány na polární let veřejně představil) s kresbami plánů Andréeovy výpravy . Pozorný čtenář si jistě všimne nejen velmi podobné, ovšem nikoli stejné gondoly jako v L'Illustration, jen se švédskou vlajkou, ale i úplně stejné mapky cesty. Velmi špatně čitelný text dole na stránce Leslie's Weekly informuje, že autorem obrázků je pan Reuterdahl na základě exkluzivně poskytnutých (!) podkladů od Andréeho. Henry Reuterdahl byl nepochybně pozoruhodná osobnost, mj. jakýsi oficiální umělec amerického námořnictva a mimo jiné se věnoval kamuflážním nátěrům válečných lodí.Jeho pestrý život skončil v ústavu pro duševně choré v roce 1925. Nás v tuto chvíli ale více zajímá, že se narodil a vystudoval ve Švédsku...

Pachatelem je...

V tuto chvíli se rýsují tři vyšetřovací verze: 1) S. A. Andrée upravil obrázek osobně, opatřil švédskou vlajkou a dodal i s exkluzivně okopírovanou (dnes bychom řekli ukradenou) mapkou francouzského projektu. 2) H. Reuterdahl nebyl s množstvím exkluzivních podkladů spokojen a iniciativně si našel a obkreslil a upravil francouzské plány, které coby Švéd bez problémů vylepšil správnou švédskou vlajkou. 3) Reuterdahl byl sice autorem úprav, ale jednal na základě Andréeho instrukcí.
Variantu 2) si (jde o spekulaci, důkazy nemám) troufám vyloučit. Připadá mi hodně nepravděpodobné, že by kreslíř vymýšlel upravenou konstrukci gondoly. Varianty 1) a 3) znamenají, že "pachatelem" byl sám Andrée. A pokud nebyl velmi dobrý kreslíř (což nevím), je nejpravděpodobnější varianta 3.
Autorovi textu není známo, že by se Andrée někdy někde k inspiraci francouzským projektem hlásil. Pokud skutečně "zapomněl" uvést tento zdroj svých plánů a prvotních projektů, pak lze říci, že nejednal zcela čestně. Smrt v Arktidě však byla za "porušení autorských práv" poněkud krutým trestem.
A náš dávný novinář ze Zlaté Prahy? Je možné, že skutečně jen převzal obrázek gondoly Sivelu  (není v tuto chvíli známo, zda Andrée rozšiřoval i řez francouzskou kabinou jako své dílo). Je možné, že čerpal z Andréeho podkladů publikovaných jinde než v Leslie's Weekly. Téměř jistě si však nebyl vědom pozoruhodných souvislostí, které dnes, díky lidem digitalizujícím a zpřístupňujícím dávné noviny, můžeme z obývacího pokoje vypátrat za několik dní.

Žádné komentáře:

Okomentovat